Virové choroby a mikoplazmózy

Napadení rostlin virovými chorobami se projevuje různými typickými příznaky, nejčastěji změnami ve vybarvení listů. Při střídání světle a tmavě zbarvených míst na čepeli listů mluvíme o mozaice; je to například mozaika chryzantémy a mozaika orlíčku. Jsou-li na čepeli světlé skvrny kroužkovitého tvaru, nazýváme tento typ onemocnění kroužkovitostí, např. kroužkovitost pivoňky nebo kroužkovitost stračky. Změny ve vybarvení květů, kdy se na korunních plátcích objevují světleji nebo tmavěji vybarvené skvrny, nazýváme pestrokvětostí, např. pestrokvětost u Viola cornuta. Odumírání pletiv projevující se zasycháním části listů nazýváme nekrózou, např. nekróza pryskyřníku. Deformace, zakrslost a špatné vybarvení květů nazýváme zelenokvětostí, např. zelenokvětost primule, kokardy a orlíčku. Deformaci květů chryzantém nazýváme aspermií.
Virové choroby jsou infekční a z rostliny na rostlinu se přenášejí několikerým způsobem. Každá virová choroba je zásadně přenosná roubem a jakýmkoli vegetativním množením vůbec. Semenem se virové choroby většinou nepřenášejí, ale přesto není nikdy vhodné sbírat semena z virových rostlin, protože ze semen těchto oslabených rostlin nelze nikdy vypěstovat dobře vyvinuté rostliny. Kromě toho není ani vyloučeno, že se virózy nemohou přenést semenem, i když třeba jen v nepatrném zlomku procenta. Mnoho virových chorob se přenáší šťávou postižených rostlin, např. při plečkování nebo okopávce, na rukou při vyštipování výhonů nebo poupat, popřípadě na noži při řezání květů. Virové choroby se rovněž přenášejí půdou, a to tak, že se některé viry udržují v půdě a infikují pak kořeny nově vysázených rostlin. V přírodě se virové choroby nejvíce rozšiřují savým hmyzem, a to mšicemi, třásněnkami a křísy. Způsoby přenosů jednotlivých virových chorob jsou jejich nejdůležitějším ukazatelem, protože bez znalosti způsobu přenosu jednotlivých viróz květin nelze stanovit vhodnou a účinnou ochranu.

Virus mozaiky okurky (Cucumis virus 1)
Způsob přenosu: šťávou a mšicemi.
Okruh hostitelských rostlin: mnoho desítek druhů kulturních a plevelných rostlin; z květin jsou to nejčastěji: vlčí bob (lupina), fialka, sléz, stračka, orlíček, mečíky, lilie, jiřiny; ze zelinářských a polních plodin: okurka, meloun, tykev, špenát, petržel, celer, salát, slunečnice, cibule, fazole, hrách, bob, jetel, vojtěška, vlčí bob, tabák a pohanka; z plevelů jsou to např. pěťour maloúborný, mléč zelinný, kokoška pastuší tobolka, hluchavka bílá a starček obecný.

Virus černé kroužkovitosti zelí (Brassica virus 1)
Způsob přenosu: šťávou a mšicemi.
Okruh hostitelských rostlin: huseník (Arabis), narcis, letní fiala, chýr, lichořeřišnice (Tropaeolum), zelí, květák, řepka, hořčice, špenát, kokoška pastuší tobolka, starček aj.

Virus mozaiky kosatce (Iris virus 1)
Způsob přenosu: mšicemi, šťávou jen výjimečně.
Okruh hostitelských rostlin: pouze druhy z rodu Iris (Iris germanica, I. pumila).

Virus aspermie chryzantémy (Lycopersicum virus 3)
Způsob přenosu: šťávou a mšicemi.
Okruh hostitelských rostlin: Chrysanthemum indicum a rajče.

Virus kroužkovitosti pivoňky (Paeonia virus 1)
Způsob přenosu: šťávou a mšicemi.
Okruh hostitelských rostlin: Paeonia officinalis a P. albiflora.

Virus nekrotické kadeřavosti tabáku (Nicotiana virus 5)
Způsob přenosu: velmi lehce šťávou a také půdou, kde jej rozšiřují volně žijící háďátka z rodu Trichodorus a Xiphinema. Nepřenášejí jej mšice ani jiný hmyz.
Okruh hostitelských roslin: pryskyřník, astry, petúnie, hyacinty, narcisy, plamenky, tulipány, tabák a brambory.

Mykoplazmózy – zástupci rodu Mycoplasma
Způsob přenosu: pouze křísy, zejména křísem žlutošedým (Macrosteles laevis).
Okruh hostitelských rostlin: mnoho desítek druhů rostlin z různých čeledí, hlavně však z čeledi hvězdicovitých (složnokvětých), např. hvězdnice – jednoletá astra (Callistephus), kokarda (Gaillardia), třapatka (Rudbeckia), kosmea (Cosmos), ostálka (Zinnia), aksamitník (Tagetes); z čeledi prvosenkovitých zejména drchnička a prvosenka; z čeledi lilkovitých brambory, rajčata a petúnie.

Ochrana proti virózám a mykoplazmózám
V boji proti virovým chorobám je třeba dbát těchto zásad:

1. virózní rostliny odstranit z porostů;
2. pro množení vybírat pouze úplně zdravé rostliny;
3. u viróz přenosných šťávou dezinfikovat nářadí 2 % formalínem a mýt si ruce mýdlem;
4. u viróz přenosných půdou dezinfikovat půdu párou (prohřívat ji 20 minut při 95 – 100 °C) nebo 2 % formalínem; tímto roztokem také dezinfikovat nářadí a v polních výsadbách vyřadit na 4 roky z osevního postupu všechny druhy rostlin náchylných k příslušnému viru;
5. u viróz a mykoplazmóz přenosných savým hmyzem vést preventivní boj proti přenášečům nejen na příslušné plodině, ale také na ostatních hostitelích v blízkém okolí.