Volné trvalkové skupiny

Volné trvalkové skupiny mají leccos společného s volnými typy rabat, liší se však od nich tím, že nemají pravidelný půdorys a více se u nich využívají nízké plazivé druhy trvalek. Tento způsob uplatnění trvalek v zahradě nejlépe odpovídá uspořádání novodobých zahrad. V těchto zahradách nejsou cesty vedeny rovně, nýbrž v nepravidelných obloucích a křivkách, a proto se sem méně hodí pravidelná rabata, takže květiny ve volných skupinách zde téměř zcela nahradily pravidelná rabata.

Podstatou tohoto způsobu je jednak nepravidelný půdorys výsadby a jednak způsob výsadby, který záleží v tom, že z plazivých a nízkých trvalek vytvoříme jakýsi základní koberec, do něhož vysazujeme skupiny středně vysokých i vyšších trvalek, které vytvářejí prostorovou plastiku výsadby. Tyto úpravy působí lehkým, kyprým a vzdušným dojmem. Trvalky pro tento účel vybíráme pečlivě, abychom co nejvíce využili jejich krásu. Nejde zde přitom jen o krásu květů, ale o vzhled celých rostlin. Nejsou-li jednotlivé druhy v hustší mase jako na rabatech, nýbrž volně v nízkém koberci, mají více volnosti a lépe se uplatní jejich celková krása. Proto tento způsob výsadby je charakteru trvalek nejbližší.

Ve volných trvalkových skupinách co nejvíce využíváme plazivky s pěkným olistěním, kterým se uplatní i mimo dobu kvetení. Často zde používáme druhy ozdobné tvary listů různých barevných odstínů, jako jsou Stachys olympica, Acaena, různé druhy Sedum, Ajuga apod. Můžeme zde hojně použít cibuloviny, a to zvláště botanické tulipány, narcisy, ale i většinu drobných cibulovin, kterými můžeme zpestřit koberce mělce kořenících plazivek, a přitom nám nepřibude starost s prázdnými místy po jejich zatažení.

Velmi významné ve volných trvalkových skupinách jsou okrasné traviny. Z nízkých druhů, jako jsou kostřavy, vytváříme různé nepravidelné plochy společně s plazivkami. Středně velké traviny, jako jsou Avena, Deschampsia, Pennisetum apod., vysazujeme v menších skupinkách mezi plazivky. Vyšší traviny, jako Miscanthus, Spartina, Cortaderia apod., používáme jako solitéry podobně jako vyšší trvalky.

Skupiny můžeme doplňovat i některými dřevinami (zakrslé smrky, kleče, jalovce, z listnáčů pak skalníky, mochny, dřišťály, kdoulovce aj.).

Takto vytvořené skupinové výsadby mohou mít nejrůznější tvar i velikost, od malých partií v předzahrádkách až po velké partie ve veřejných parcích. Proti rabatům je tento způsob náročnější na výtvarné schopnosti svého tvůrce. Vytvořit pěkné kompozice není snadné a dobrý výsledek velmi záleží na vkusu tvůrce. Velmi důležitá je ovšem znalost sortimentu, abychom vzájemně kombinovali druhy, které se k sobě hodí a které se také v daných podmínkách daří.

Kompoziční zásady pro tvorbu volných trvalkových skupin platí i pro tvorbu některých speciálních typů výsadeb, jako jsou vřesoviště, stepní partie, travinové a xerofytní (suchomilné) partie. Podle stejných zásad tvoříme také květinové úpravy u chat ve volné přírodě, jen volbu sortimentu přizpůsobujeme přírodním podmínkám prostředí. O těchto podmínkách se ještě zmíníme zvlášť.

V zahradách můžeme partie volných trvalkových skupin uplatnit na nejrůznějších místech. V předzahrádkách, kde je malý prostor, pracujeme spíše s nižšími druhy a zakrslými dřevinami. Velmi pěkně působí tato partie před skupinami keřů, ať již listnatých nebo jehličnatých, které jim tvoří tmavší pozadí. Jako popředí pro tyto partie velmi dobře působí klidná zelená plocha trávníků. Cesty, nejlépe z přírodního kamene, vedeme nepravidelnými křivkami v blízkosti těchto výsadeb, popřípadě přímo jimi. Dalším vhodným místem pro volné květinové partie je sousedství odpočívadel, stejně jako okolí vodních nádrží. Zde přizpůsobujeme výběr druhů situaci a volíme druhy, hodící se svým charakterem k vodě. Konečně se tyto volné partie mohou umístit i v blízkosti domu nebo chaty.

Možností je mnoho, musíme však pamatovat, že volné skupiny trvalek by měly vždy na něco navazovat a s něčím být spjaty, aby nepůsobily dojmem samoúčelnosti. Musíme je komponovat vždy s ohledem na místa možného pozorování, musíme uvažovat, jaký pohled poskytnou například z odpočívadla, z příchodové cesty nebo z okna obývacího pokoje. To vše jsou důležitá kritéria pro umístění jakýchkoliv květinových partií.

Masově kvetoucí volné skupiny jsou jakousi obdobou smíšených rabat, mají však nepravidelný půdorys a za použití kompozičních zásad pro volné trvalkové skupiny zde vysazujeme hlavně druhy trvalek, které bohatě a výrazně kvetou. Při dobře uvážené barevné i výškové kombinaci poskytují tyto partie úchvatné pohledy, zvláště v některých obdobích. V těchto partiích kalkulujeme hlavně s velkou barvitostí. Tento způsob se však nedá aplikovat na malých prostorách. Je možno ho použít ve větších zahradách a veřejných parcích. Šířka těchto partií nemá být menší než 2 – 3 m. Jednotlivé použité druhy mají být ve větších skupinách, nejméně po 15 – 20 kusech, aby svou masou květů skutečně zapůsobily. Důležité je, aby tyto skupiny květin měly pozadí, proti kterému se jejich barvy budou dobře odrážet. Dále je nutný určitý odstup, nejlépe větší trávníková plocha, která zdůrazní barevnou kompozici květin. Počítáme zde tedy s určitým odstupem pozorovatele. Podle velikosti květinové skupiny by odstup neměl být menší než 8 – 10 m, u větších skupin raději více.

Skupiny musíme též výškově dobře uspořádat, aby jednotlivé druhy květin byly dobře přehlédnutelné, přičemž se snažíme o zajímavé prostorové řešení skupiny. Nižší druhy samozřejmě umisťujeme do popředí. Vyložené plazivky zde nepoužíváme, protože by se ze vzdálenějšího pohledu neuplatnily. Mezi nižší druhy, k nimž počítáme trvalky vysoké 30 – 50 cm, můžeme tu a tam umístit skupiny vyšších trvalek, zvláště druhy se štíhlým, vzpřímeným vzrůstem, jako jsou Delphinium, Verbascum apod.

Hlavní náplní jsou zde bohatě masově kvetoucí druhy, jako například Paeonia, Papaver orientale, Delphinium, Lupinus, Lychnis chaleedonica, Monarda didyma, Coreopsis verticillata, Helenium, Chrysanthemum maximum, vysoké druhy Achillea, Phlox paniculata, Erigeron, Heliopsis, podzimní druhy rodů Aster, Solidago, Rudbeckia a Chrysanthemum x hortorum. Dobrou vzájemnou kombinací můžeme z uvedených druhů vytvořit velmi efektní partie. Faktem ovšem zůstává, že hlavní dobou kvetení uvedených druhů je období od konce jara do podzimu a není zde zastoupeno časnější jaro. Dobrou výplní pro tuto dobu jsou tulipány.