Zvláštní druhy trvalkových partií

VŘESOVIŠTĚ je zahradní partie uspořádaná podle zásad pro volné trvalkové skupiny s výběrem rostlin, jimž vyhovují lehké kyselé půdy. Pro vřesoviště máme vzory v přírodě. Jde o půvabné partie, kde na písčité půdě vidíme plochy vřesu členěné skupinami sloupovitých jalovců nebo keřů jalovců, které svůj půvab předvádějí zjara. Nechybějí tu ani trávy, zvláště kostřavy, a koberce kociánku, popřípadě mateřídoušky. Přírodní vřesoviště se vyskytují v krajích s chladnějším a vlhčím podnebím na nevápenitých, písčitých půdách a v nezastíněných polohách. Máme-li na zahradě tyto podmínky, pak není obtížné založit si vřesoviště, které je velmi oblíbeným motivem zahrad.
Základem této partie může být rovina stejně dobře jako mírný svah, který můžeme mírně zvlnit. Tu a tam můžeme zapustit osamocený balvan. Osázení pak záleží v různě velkých, nepravidelných plochách vřesů (Calluna) a vřesovců (Erica). Další rostliny, které můžeme podobným způsobem uplatnit ve vřesovišti, jsou například Antennaria dioica, Aster linosyris, Dianthus arenarius, D. deltoides, Filipendula hexapetala, Hieracium, Lotus corniculatus, Thymus serpyllum, Veronica prostrata, Carlina acaulis apod. Z travin pak je nepostradatelná Festuca cinerea, F. ovina, F. scoparia, dále v menších skupinkách Avena sempervirens, popřípadě Pennisetum compressum.
Z dřevin můžeme zde uplatnit kromě jalovců, které jsou hlavní dřevinou, také kleče, břízy, janovce, čilimníky apod. Tuto partii krásně doplňují také ojediněle umístěné divizny.
Dobře založená vřesovištní partie navazující na větší trávník je jedním z nejkrásnějších řešení okrasné zahrady u moderních staveb. Též u chat, kde jsou pro to vhodné podmínky, můžeme zřídit příslušně zjednodušenou partii.
XEROFYTNÍ PARTIE je jinou alternativou volné trvalkové skupiny. Okouzlí každého, kdo miluje zvláštnosti a má v zahradě volné místo. Podmínkou je sucho, teplo a dostatek slunce. Čím teplejší je poloha, tím lépe. Výsadba partie suchomilných rostlin, je-li dobře uspořádána, má v sobě mnoho zajímavostí a exotické krásy.
Pro tuto partii může být základ rovný nebo mírně svažitý. Půda musí být propustná, písčitá, a není-li taková, musíme ji upravit. Je-li xerofytní partie na rovině a v normální nebo těžší půdě, musíme navezením štěrku nebo stavebního rumu do podkladu zajistit dobrou drenáž, na kterou pak naneseme vrstvu písčité půdy. Povrch mírně zvlníme a tu a tam zapustíme kámen nebo skupiny kamenů. S kameny však příliš nepřeháníme, nejde totiž o skalku. Z dřevin pak vysadíme skupinky druhů charakteristických pro suché oblasti, jako jsou například Artemisia abrotanum, Caragana jubata, Perowskia atriplicifolia, Lavandula angustifolia a do pozadí pak Hippophae rhamnoides. Jehličnaté dřeviny, až na malé výjimky některých jalovců, do těchto partií nesázíme.
V blízkosti kamenů vysadíme skupinky některých travin, hlavně Avena sempervirens, Festuca cinerea a F. punctoria. Mezi nimi se krásně vyjímá Salvia argentea. Trsy Acantholimon vysadíme s několika kostřavami a kobercem mateřídoušky. Více zde využijeme druhy rodu Opuntia, z nichž necháme vyrůstat Yucca filamentosa. Na ně může navazovat Umbilicus spinosus s různými druhy netřesků. Několik trsů levandule můžeme začlenit do plochy Marubium, zpestřeného opět travinami. Celou partii můžeme prostřídat různými druhy rodů Anthemis, Sedum a Astragallus.
Tyto partie nejsou nikdy v přírodě zcela hustě zarostlé, zachováme tedy tento charakter i v umělé výsadbě. Ponecháme tu a tam, ovšem s mírou, volné plošky, které pokryjeme hrubým pískem a různě velkými kameny.
Komunikaci touto partií uděláme z kamenných šlapáků, které umožní pozorování rostlinstva a nejnutnější ošetřování. Xerofytní partie však není náročná na ošetřování. Většinou nepotřebuje ani zálivku, stačí jen zabránit zaplevelení. Xerofytní partie osazujeme zásadně zjara, aby rostliny do zimy byly dokonale zakořeněné. Při podzimním sázení riskujeme ztráty. Na zimu partii lehce zakryjeme smrkovým chvojím, jedině Yucca filamentosa potřebuje zakrytí listím.
STEPNÍ PARTIE je rovněž volná skupina trvalek charakterizovaná rostlinami, které jsou typické pro stepní oblast. Tato přírodní partie ze stepních rostlin je kompozičně obdobou vřesoviště. Stepní rostliny však pocházejí z oblastí s teplým a suchým podnebím a většinou žádají neutrální půdní reakci. Nutné je slunečné stanoviště. Důležitým komponentem stepní partie jsou traviny, které jí dávají zvláštní charakter. Jsou to například Stipa barbata, která svými dlouhými, vláknitými klasy mává ve větru, dále kostřavy, zvláště jejich vyšší druh Festuca mairei. Rovněž zde nemá chybět překrásná modrošedá Avena sempervirens. Svými překrásnými štětkovitými klasy se stává podzimním klenotem Pennisetum compressum. Svým květenstvím přispívá kráse těchto partií dále Calamagrostis epigeios, Miscanthus sacchariflorus, a zvláště královna travin Cortaderia selloana. Z těchto travin vytvoříme jakousi základní kompozici, přičemž ponecháme dostatek prostoru pro ostatní rostliny. Krásným a důležitým doplňkem je tu také Yucca filamentosa, jejíž vhodně umístěné skupiny dodávají partii exotický charakter.
Z dřevin zde můžeme použít Amelanchier, krásný svým jarním kvetením, Euonymus pauciflorus s bizárním vzrůstem, různé druhy Cotoneaster, Prunus mahaleb apod.
Kromě travin nesmějí ve stepní partii chybět cibulnaté a hlíznaté květiny, které hlavně zjara oživují tyto partie. Jsou to například botanické tulipány, různé druhy Allium, Ornithogalum apod. Z nich vysazujeme větší nebo menší skupinky, které se popřípadě vícekrát opakují mezi nižšími travinami a plazivkami. Důležitou rostlinou stepních partií je Eremurus, jehož vysoké vzpřímené stvoly plné hvězdičkových kvítků jsou jednou z nejkrásnějších okras stepí.
Nesmíme zapomínat ani na divizny, z nichž nejmohutnější a nejkrásnější je bezesporu Verbascum olympicum.
Z dalších rostlin patřících do této společnosti jsou Lavandula, Pulsatilla grandis, Adonis, Iris, hlavně Iris pumila, Eryngium, Echinops, Euphorbia polychroma, Aster linosyris, Filipendula hexapetala, Ruta graveolens, Sedum spectabile, S. telepium, Inula ensifolia, Salvia officinalis a mnoho jiných. Sortiment rostlin pro tyto partie je dosti široký, takže uvádíme jen úzký výběr. Tento sortiment do jisté míry navazuje na výběr pro xerofytní partie, poněvadž stepní podmínky se po jarním vlhčím období vyznačují obdobím sucha a tepla.
TRAVINOVÁ PARTIE je svým způsobem obdobou stepní partie v tom, že hlavní náplní obou jsou okrasné traviny, můžeme ji však mít i v polohách nevyhovujících stepním rostlinám. V travinových partiích co nejvíce využíváme okrasnou hodnotu jednotlivých druhů a jejich vhodným kombinovaným můžeme dosáhnout pěkných efektů po celý rok. Jednotlivé druhy trav mají různě zbarvené listy od různých odstínů zeleně, přes šedomodrou až po žlutou a mnohé druhy jsou i pestrolisté. S přicházejícím podzimem se barvy listů postupně mění, barevná stupnice nabývá na zajímavosti a kráse. Hlavně přibývají barvy žlutá, okrová, hnědá až červená, zatímco některé druhy zůstávají i na podzim tvrdě zelené, což kontrastuje s barevnou stupnicí typickou pro podzim. Kdo zná trávy a jejich barvy v průběhu roku, může z nich vytvořit překrásné barevné kompozice.
Jednotlivé druhy mají také velmi různý vzrůst, a to nejen pokud jde o výšku, ale i o celkovou stavbu rostlin a uspořádání listů. Z nízkých trav, jejichž hlavním zástupcem jsou kostřavy, vytváříme různě nepravidelné plochy, do nichž zasazujeme skupiny středních a vyšších trav. I zde platí kompoziční zásady pro volné trvalkové skupiny. Ze středních trav překrásně kontrastují skupiny šedomodrých Avena sempervirens a sytě zelených Deschamsia caespitosa. Z vyšších druhů jsou zde nepostradatelné různé, výrazně se vzájemně lišící druhy rodu Miscanthus, dále Spartina pectinata a konečně Cortaderia, které určíme čestné místo v těchto partiích.
Mnohé druhy trav pěstujeme i pro jejich květenství, které přináší vítané zkrášlení v určitých obdobích. U některých druhů klasy zdobí rostliny dlouho do podzimu, až i přes zimu. Pro krásné nebo zajímavé květenství sázíme například druhy rodu Pennisetum, Calamagrostis, Deschampsia, Stipa, Miscanthus saccariflorus, Cortaderia aj.
Travinová partie by také měla mít nějaké vhodné pozadí, i když to není nezbytnou podmínkou. Pěkně se vyjímá například před pozadím tmavých keřů, stejně krásná je však i na volné ploše před budovou nebo v blízkosti odpočívadla na volném trávníku. Travinová partie musí být ovšem řešena podle toho, na co navazuje, což je stejná zásada jako pro volné trvalkové skupiny.
I když hlavní náplní těchto partií jsou traviny, můžeme je ještě doplňovat některými trvalkami, které v určitých obdobích mohou zkrášlovat a zpestřovat travinové výsadby. V jarním období jsou například vítány vřesovce (Erica carnea), Pulsatilla, Adonis a konečně i mnohé cibulnaté květiny.
Vidíme, že partie navazuje svým způsobem na stepní nebo vřesovištní partie a mnohé druhy, vhodné do těchto partií, můžeme použít i zde. Travinové partie však příliš nepřeplňujeme jinými květinami, protože hlavním cílem těchto výsadeb je přece jen dosáhnout jemné harmonie barevných odstínů a tvarů jednotlivých druhů travin. Velmi hezkým doplněním travinové partie jsou lilie, které začínají kvést v době, kdy všechny druhy travin jsou již plně vyvinuté. Na podzim jsou zde vhodným doplňkem např. Colchicum, Sedum telepium, Aster linosyris apod., z dřevin pak nepříliš robustní druhy s ozdobnými plody, jako je třeba Hippophae, Cotoneaster, Rosa rygosa, Pyracantha apod.
Travinové partie začleněné do volného trávníku se u moderních architektur velmi krásně vyjímají, protože výborně doplňují stavbu a navíc kladou minimální požadavky na udržování.