Kalendář práce s trvalkami na zahradě

Během ledna a února zahrada odpočívá, i když jen zdánlivě. Rostliny jsou většinou přikryty sněhem a připravují se na jarní ofenzívu. Je to období klidu i pro zahrádkáře.
V předjaří, většinou koncem února, hlavně však v březnu, rozkvétají první naše květiny. Jsou to čemeřice, jaterníky, amurské hlaváčky, některé lomikameny a hlavně cibuloviny. První prací na zahradě je uvolnit a pak odstranit zimní přikrývky a zároveň zjistit stav přezimovaných rostlin, zvláště těch, které byly vysazovány na podzim. Jsou-li rostliny mrazem vytaženy, zasadíme je opět do půdy. Traviny sestříháme až k zemi. Překypříme prostory mezi trvalkami na rabatech.
Jaro reprezentují hlavně měsíce duben a květen. Je to období plného květu jarních trvalek, hlavně skalniček, polštářových trvalek a cibulovin. Vyšší trvalky v tuto dobu teprve začínají rozkvétat. Někdy v tuto dobu nastanou období přechodného velkého tepla a sucha. V lehkých půdách je v těchto případech velmi účelná zálivka. Začínáme s přihnojováním, nejlépe hnojivým roztokem. U cibulovin postupně odstraňujeme odkvetlé květy, aby se nevysilovaly tvořící se cibule.
Červen je v podstatě druhou etapou jara. V tuto dobu kvetou některé pozdní cibuloviny, začínají kvést lilie a rozkvétá již mnoho významných středních i vyšších trvalek. Květen a červen jsou měsíce co největšího rozvoje semenných plevelů, takže v tuto dobu musíme dbát, aby se plevele nerozmohly. Jsou-li plevele malé, postačí mělká okopávka za slunečného počasí. V druhé poloviny června zatahují tulipány a je nejvhodnější doba vyjmout je z půdy a místo nich vysadit letničky. Nyní je rovněž vhodné odstranit odkvetlá květenství některých trvalek.
Červenec a srpen jsou hlavní letní měsíce a je to hlavní období kvetení překrásných trvalek léta, především středních a vyšších; v této době je naopak pouze o kvetoucí nízké trvalky. Z cibulovin kvetou nyní hlavně lilie. V letním období přestáváme trvalky již přihnojovat, aby rostliny mohly do zimy dostatečně dozrát. Jsou-li velká horka a sucha, je dobře občas zavlažovat, ale jen ráno nebo k večeru. S plevelem musíme bojovat stále, i když v letním období již jeho rozvoj slábne. Dbáme, aby se trvalky nerozsemeňovaly. Červenec až srpen je obdobím sázení a přesazování rostlin druhů Eremurus, ocúnů a podzimních krokusů.
V září doznívá bohatost květů letních trvalek a zvolna nastává čas podzimní květeny, která je charakterizována podzimními astrami, chryzantémami, japonskými sasankami a slunečnicemi. Kvetou nejkrásnější traviny, jako je Cortaderia, Pennisetum a Miscanthus sacchariflorus. Také listy travin dostávají pomalu nádherné podzimní zbarvení. Jestliže jsme se dokázali s plevelem vyrovnat v jarních měsících, nyní již s ním práci nemáme. Září je hlavním měsícem podzimního sázení trvalek a cibulovin. Trvalky vysázené v září do zimy ještě dobře zakoření.
V říjnu se snažíme ještě rychle vysázet, co jsme nestihli v září. Nyní je již nejvyšší čas.
V listopadu, posledním podzimním měsíci, již pomalu připravujeme rostliny na zimu. Odkvetlé trvalky seřízneme až k zemi a zem na rabatech mezi trvalkami naposledy nahrubo překypříme. Koncem měsíce vypustíme vodu z jezírek a lekníny nakryjeme vrstvou listí.
Začátkem prosince si připravíme chvojí, abychom mohli při náhlém příchodu silnějších mrazů přikrýt rostliny všude tam, kde je toho zapotřebí. Napadne-li sníh, nemusíme s nakrýváním pospíchat, neboť sníh je nejlepší přikrývkou. Po roztání sněhu však si s přikrýváním přispíšíme.