Aster L. - Hvězdnice

Asteraceae – hvězdnicovité (Compositae – složnokvěté)

Je to velmi obsáhlý rod; uvádí se, že má přes 600 druhů. Zahradnicky je velmi významný. Všechny astry mají střídavé, protáhlé, nedělené listy, úbory s terčem z drobných trubkovitých kvítků a jednou, u kultruních forem i mnoha řadami jazykovitých kvítků. Jen výjimečně paprsky chybějí (Aster linosyris). Druhy kvetoucí na jaře, pocházející vesměs ze Starého světa, mají úbory velké, většinou po jednom na stonku. Druhy kvetoucí na podzim mají úbory menší až drobné, zato stonky větvené, často bohatě. Rozšířené jsou v celém severním mírném pásmu, zejména (přes polovinu druhů) v Severní Americe. Severoamerické druhy jsou většinou vysoké a silně větvené, se středně velkými až drobnými úbory. Mezi druhy Starého světa jsou i nízké skalkové druhy. Množí se dělením, většinou velmi snadno, a řízky. Semen sice mívají hodně, ale vysévají se zřídka, jen Aster alpinus a někdy z nouze i Aster amellus.

Aster alpinus L. (15 – 20 cm, VI.)

Je to horská až vysokohorská rostlina rozšířena v Evropě a Severní Americe, především však ve vnitřní Asii. Větví se nízko nad zemí, každý výhon končí rozetou šedozelených listů, z nichž vyrůstají nevětvené stonky nesoucí úbory velké 4 – 5 cm. Prosypávají-li se trsy zeminou, jednotlivé výhony postupně zakoření a časem vzniknou pěkné ploché polštáře, které se, je-li třeba, dobře dělí. Holé rostliny, odkázané jen na původní kořen, zpravidla nemají velkou životnost.

Používá se na skalky a k řezu, někdy též na obruby. Potřebuje slunná a v zimě suchá stanoviště.

Z odrůd mají význam jen odrůdy odlišně zbarvené, růžové, bílé. U původní modrofialové barvy jsou semenáče z dobrého semene prakticky rovnocenné odrůdám.

Aster amellus L. (50 – 70 cm, VIII. – IX.)

V přírodě se vyskytuje od střední a jihovýchodní Evropy po Sibiř. U nás roste hlavně na vápenci, na výslunných stráních a ve světlých hájích, v teplých polostepních oblastech.

Jsou to byliny s tvrdou, přímou, v horní polovině chocholičnatě větvenou, řídce olistěnou lodyhou a s matnými, našedle zelenými listy, které jsou jako celá rostlina drsné. Jednotlivé úbory jsou velké 3 – 5 cm, u původního druhu s jednou řadou modrofialových paprsků.

Potřebuje dostatečně výživnou půdu, světlo a teplo; zato snese i delší období sucha. Dosti špatně se ujímá (sazenice musí mít dobré balíčky) a v prvních týdnech potřebuje dobré ošetření. Rovněž při množení bývají obtíže. Dělení je málo vydatné a řízky těžko koření. Proto se někdy, z nouze, i vysévá, ale semenáče bývají vysoké a řídké.

Nejlepší kombinace jsou s druhy podobných stanovištních nároků, např. s Aster linosyris, Helianthemum chamaecistus, Geranium sanguineum, Thymus serpyllum, Linum flavum, Euphorbia polychroma, s nimiž roste pohromadě v přírodě, nebo s Iris x barbata, Coreopsis, Heliopsis scabra, Rudbeckia sullivantii, Chrysanthemum rubellum, Aster ericoides a s okrasnými travinami.

Odrůdy

  • ‘Berggeist‘ – úbory stříbřitě fialové, o něco sytější a s větším květem než u ‘Dr. Otto Petschek‘, v průměru 6,5 – 7 cm, pozdní, výška 70 cm.
  • ‘Blütendecke‘ – úbory světle modrofialové, v průměru 4,5 – 5 cm, poloraná; výška 60 – 70 cm, vzrůst hustý.
  • ‘Dr. Otto Petschek‘ – úbory světle modrofialové, v průměru 6 – 6,5 cm, polopozdní, výška 60 – 70 cm.
  • ‘Lady Hindlip‘ – úbory růžové, v průměru 5,5 – 6 cm, poloraná, výška 60 cm.
  • ‘Moerheim Gem‘ – úbory sytě modrofialové, v průměru 5 – 5,5 cm, poloraná, výška 60 – 70 cm.
  • ‘Sternkugel‘ – úbory středně modrofialové, v průměru 4,5 – 5 cm, poloraná, výška 50 cm, vzrůst hustý.
  • ‘Veilchenkönigin‘ – úbory tmavě fialové, v průměru 4,5 – 5 cm, pozdní výška 50 cm, vzrůst hustý.

Aster cordifolius L. (100 – 110 cm, IX. – X.)

Je to severoamerický hájový druh. Vytváří husté trsy přímých, tenkých stonků s velkými měkkými srdčitými listy a vzdušnou latou drobných světlounce fialových úborů.

Nejlépe se daří v humózní, poněkud vlhčí půdě, snese polostín. Používá se jako doplněk k nápadnějším druhům, jako je Aster novibelgii, nebo se vysazuje před tmavé jehličnany a stálezelené nebo červeně se vybarvující keře. Je vhodná též k řezu.

Pěstuje se zpravidla jen odrůda ‘Ideal‘, někdy i o něco ranější, jinak stejná odrůda ‘Photograph‘.

Aster dumosus L. (20 – 60 cm, IX.)

Tento severoamerický druh se dostal do kultury teprve ve dvacátých letech, ale velmi rychle si získal oblibu. Původní druh roste na lehkých půdách, je vysoký 20 – 60 cm, silně odnožuje a tvoří husté trsy. Listy má tmavě zelené, lysé, protáhle kopinaté, dolní dlouhé až 10 cm, ale směrem nahoru se velmi zmenšují. Květenství je latovitě větvené, s drobnými úbory. Paprsky jsou světle fialové až bělavé, terče žluté až hnědé.

Rostliny nemají zvláštní nároky, potřebují slunce, nemusí se pravidelně zalévat, ale při delším suchu potřebují občas vydatně prolít, zvláště před květem a během květu. Trpí padlím a verticiliózou. Spolehlivě odolné odrůdy nejsou; zde uvedené jsou z dostupných odrůd nejodolnější. Přesto by byl na místě alespoň jeden postřik proti padlí během srpna. Použití je všestranné; je však nutno vzít v úvahu, že silně odnožující odrůdy utlačují sousedy, a proto je možné je používat jen tam, kde potřebujeme větší plochu jedné odrůdy. Nízké, málo odnožující odrůdy je zase třeba chránit. Nejlépe se uplatní na skalce nebo malých záhoncích, na hrobech apod.

Odrůdy

Kulturní odrůdy, na jejichž vzniku se podílí i Aster novi-belgii, jsou velmi rozmanité ve výšce i vybarvení.

  • ‘Alice Haslam‘ – úbory živě modrofialové, velké, poloplné, poloraná až střední, vysoká 50 – 60 cm.
  • ‘Blue Bouquet‘ – úbory tmavě modrofialové, poloplné, pozdní, vysoká 30 – 35 cm.
  • ‘Dwarf Jenny‘ – úbory tmavě červné, bez fialového tónu, velké, poloplné, raná, vysoká 25 – 35 cm, málo odnožuje; trpí dost padlím.
  • ‘Herbstfreude‘ – úbory živě růžové, poloplné, velmi pozdní, vysoká 25 cm, odnožuje.
  • ‘Herbstgruss von Bresserhol‘ – úbory teple růžové, velké, poloplné, doba květu střední, vysoká 35 – 45 cm.
  • ‘Herstpurzel‘ – úbory tmavě modrofialové, velké, střední doba květu, listy velké, ale rostlina nízká 15 – 20 cm; téměř neodnožuje.
  • ‘Kassel‘ – úbory živě sytě karmínové, velké, poloplné, poloraná, vysoká 30 – 40 cm, málo odnožuje.
  • ‘Lady in Blue‘ – úbory světle nafialověle modré, velké, poloplné, poloraná až střední, vysoká 35 – 40 cm.
  • ‘Niobe‘ – úbory bílé, středně velké, polopozdní, listy velké, ale rostlina nízká, 15 – 20 cm; málo odnožuje.
  • ‘Peter Harrison‘ – úbory světle růžové, raná, vysoká 25 – 35 cm, málo odnožuje.
  • ‘Prof. A. Kippenberg‘ – úbory živě modré, malé až střední, poloplné, střední doba květu, vysoká 30 – 40 cm, velmi silně odnožuje.
  • ‘Rosenell‘ – úbory světlounce šeříkové, střední doba květu, vysoká 30 – 40 cm.
  • ‘Schneezicklein‘ – úbory bílé, v poupěti narůžovělé, střední doba květu, vysoká 40 – 50 cm, velmi silně odnožuje.
  • ‘Sternkugel‘ – úbory bílé, lehce namodralé, jednoduché, s velkými žlutými terči, střední až polopozdní; vysoká 25 – 30 cm, téměř neodnožuje, tvoří pravidelné husté hranolky.
  • ‘Victor‘ – úbory světle modré, jednoduché, s velkými žlutými terči, střední až polopozdní; listy velké, ale rostlina nízká (15 – 20 cm), mírně odnožuje.

Aster ericoides L. (syn. A. multiflorus Ait.) (60 – 120 cm, IX.)

Pochází rovněž ze Severní Ameriky. Vzrůst má stejný jako A. cordifolius, ale listy má úzce kopinaté; celá rostlina je drsná, víceméně tvrdě chlupatá. Úbory jsou drobné, v bohatých latách. Roste na slunci na lehčích půdách.

Velmi podobné jsou A. lateriflorus Britt (syn. A. diffusus Ait) a V. viminens Lam.

Nároky jsou stejné jako u A. dumosus, chorobami netrpí. Pro samostatné použití jsou tyto drobnokvěté hvězdnice příliš jemné a málo výrazné, zato výborně doplňují velkokvěté odrůdy A. novae-angliae, A. novi-belgii, a to jak na rabatech, tak i v řezaných kvyticích.

Odrůdy

Původní druhy se v zahradách nepěstují; u zahradních odrůd se nedá s jistotou říci, který druh se na jejich vzniku nejvíc podílel, a proto je uvádíme všechny pohromadě.

  • ‘Alsterlust‘ – úbory růžové, vysoká 60 cm, kvete v září.
  • ‘Erlkönig‘ – úbory světle fialové až bílé, laty široké, vysoká 100 – 120 cm, kvete v září až říjnu.
  • ‘Finale‘ – úbory sytě růžové, laty pyramidální, velmi pozdní, vysoká 160 cm, kvete v říjnu.
  • ‘Herbstmyrte‘ – úbory bílé až lehce lila, laty široké, vysoká 100 cm.
  • ‘Lovely‘ – úbory živě růžové, laty pyramidální; raná, nízká (60 cm), kvete v září.
  • ‘Reevesii‘ – úbory světle fialové, kulaté keříčky, vysoká 50 cm, kvete v září.

Aster linosyris Bernh. (30 – 50 cm, VIII. – IX.)

Je domovem v Evropě a v Arménii. Ve své vlasti roste na slunných, suchých vřesovištních loukách. Má úzké, podlouhlé listy a stonky jsou v době květu zakončeny hustým chocholíkem zlatožlutých kulovitých úborů, které připomínají květy mimózy. Úbory se skládají jen z trubkovitých kvítků, jazykovité zcela chybějí.

Daří se nejlépe na suchých, slunečných stanovištích. Používá se ve vřesovištních a stepních partiícch, kde pro svůj zvláštní vzhled je velmi ozdobná. Množí se dělením nebo výsevem.

Aster novae-angliae L. (100 – 150 cm, IX. – X.)

Pochází z vnitrozemní Severní Ameriky. Kvete současně s A. novi-belgii; je jen o málo vyšší a úbory má téměř stejně velké. Liší se především tím, že celá rostlina je drsně chlupatá. Listy má úzké, našedle zelené, stonky tvrdé až polodřevnaté, větvené až pod vrcholem. Úbory s úzkými jemnými paprsky upomínají na Erigeron. Večer a za deště se zavírají.

V přírodě roste ve společenstvech vysokých bylin na okrajích lesů apod., a proto je její přirozenou vlastností, že na dolních, zastíněných částech stonků brzy ztrácí listy. Tuto vlastnost zdědily i zahradní odrůdy a nepomůže, zůstanou-li nezastíněné. S touto jejich vlastností se musí počítat při umístění a volbě sousedních rostlin. Vhodné jsou nižší odrůdy A. ericoides, vyšší A. dumosus nebo druhy dříve kvetoucí, ale pěkně až do podzimu olistěné, jako je Centaurea dealbata, dále husté odrůdy Solidago, Paeonia a Coreopsis.

Nároky na stanoviště jsou stejné jako u A. dumosus; chorobami celkem netrpí.

Odrůdy

  • ‘Abendsonne‘ – úbory světle karmínově červené, polopozdní, vysoká 115 – 125 cm.
  • ‘Andenken an Paul Gerber‘ – úbory světle karmínově červené, polopozdní, vysoká 110 – 120 cm, úbory menší, ale svítivější barvy než u ‘Abendsonne‘.
  • ‘Barr’s Blue‘ – úbory modrofialové, poloraná, vysoká 110 – 130 cm.
  • ‘Barr’s Pink‘ – úbory světle karmínově růžové, velké, velmi raná, vysoká 115 – 120 cm.
  • Harrington Pink‘ – úbory světle teple růžové, menší, poloplné, raná, vysoká 100 – 110 cm.
  • ‘Roter Turm‘ – úbory sytě karmínově růžové, polopozdní, vysoká 110 – 120 cm.
  • ‘Rudelsburg‘ – úbory sytě teple růžové, polopozdní, vysoká 100 – 120 cm, svítivě zbarvená.
  • ‘Septemberrubin‘ – úbory sytě karmínově rudé, raná, vysoká 120 – 140 cm.
  • ‘Tardiflorus coeruleus‘ – úbory tmavě modrofialové, pozdní, vysoká 130 – 140 cm.

Aster novi-belgii L. (80 – 110 cm, IX.)

Spolu s A. dumosus je zahradnicky nejdůležitějším druhem. Také se mu velmi podobá hladkými tmavými listy i stavbou květu, jen je vyšší a ne tak hustý.

Původní druh roste na východním atlantském pobřeží Severní Ameriky, na vlhkých půdách. Je velmi variabilní a kromě toho má mnoho příbuzných druhů, s nimiž se snadno kříží, takže zahradní odrůdy jsou vesměs hybridního původu. Je to také znát na velké variabilnosti jejich habitu.

Jsou odrůdy hustě větvené a drobnokvěté, buď nižší (‘Bechwood Challenger‘), nebo středně vysoké (‘Rosenhügel‘), dále odrůdy chocholičnatě větvené až k horní třetině, které zpravidla mají středně velké úbory (‘Erica, Erfurt, Blüth‘), pak odrůdy s výrazně pyramidální řidší latou, obvykle vysoké a se středně velkými úbory (‘Sam Banham‘) a konečně odrůdy řídce rozkladitě větvené, převážně jen středně vysoké (‘Plenty‘, ‘Mary Ballard‘). Odrůdy poslední skupiny mají nápadně velké, jednotlivě stojící úbory, ale bohužel většinou málo pevné stonky, takže poléhají nebo rozklesají.

Odrůdy

  • ‘Blandie‘ – úbory bílé až smetanové, velké, poloplné, 90 cm, pozdní.
  • ‘Blaue Nachhut‘ – úbory světle modrofialové, vysoká 110 – 130 cm, velmi pozdní.
  • ‘Dauerblau‘ – úbory sytě modré do fialova, vysoká 100 – 120 cm, polopozdní.
  • ‘Erfurt Blüth‘ – úbory středně modré, malé, poloplné, vysoká 100 – 120 cm, polopozdní.
  • ‘Erica‘ – úbory sytě ostře fialové, vysoká 100 – 110 cm, poloraná.
  • ‘Fair Lady‘ – úbory sytě fialové, malé, poloplné, vysoké 80 cm, střední.
  • ‘Fellowship‘ – úbory světle růžové, velké, jemné, poloplné, vysoká 90 – 110 cm, poloraná až střední.
  • ‘Freda Ballard‘ – úbory rudé, velké, poloplné, vysoká 90 cm, poloraná.
  • ‘Mary Ballard‘ – úbory světle modré, velké, téměř plné, vysoká 70 – 80 cm, raná, stonky nepevné.
  • ‘Patricia Ballard‘ – úbory sytě fialově růžové, velké poloplné, vysoká 90 – 100 cm, středně raná.
  • ‘Picture‘ – úbory živě karmínově červené, vysoká 100 cm, středně raná.
  • ‘Plenty‘ – úbory velmi světle modré, velké, vysoká 65 – 75 cm, raná.
  • ‘Rosenhügel‘ – úbory velmi světle růžové, malé, jemné, poloplné, vysoká 110 cm, poloraná až střední.
  • ‘Royal Blue‘ – úbory sytě modrofialové, vysoká 90 – 100 cm, raná.
  • ‘Royal Velvet‘ – úbory sytě až tmavě modrofialové, vysoká 70 – 80 cm, středně raná.
  • ‘Schöne von Dietlikon‘ – květenství tmavě fialově modré, terče nápadně žluté, vysoká 90 –
  • 100 cm, polopozdní.
  • ‘Tapestry‘ – květenství světle růžové, úbory velké, téměř plné, vysoká 90 – 100 cm, středně raná.
  • ‘White Ladies‘ – květenství bílé, vysoká 90 – 100 cm, střední doba květu.
  • ‘Winston Churchill‘ – květenství rudé, úbory malé, poloplné, vysoká 70 – 80 cm, raná.

Stanovištní nároky odrůd, většinou vyšlechtěných v Anglii, jsou stejné jako u původního druhu – vlhká půda a vlhký chladný vzduch, tj. přímořské klima. U nás sice rostou dobře, hlavně v podhorských krajích, ale trpí padlím. V náchylnosti odrůd jsou značné rozdíly, ale úplně odolná není žádná. Proto je žádoucí pravidelná preventivní ochrana. Někdy se objevuje i verticilum. Použití je všestranné; pokud netrpí padlím, hodí se i k řezu, jinak rychle vadnou.

Aster sedifolius L. (syn. A. acris L.) (60 – 80 cm, VIII. – IX.)

Pochází z jižní a jihovýchodní Evropy, zasahuje až na jižní Slovensko. Roste na úborech a v řídkých křovinách, často i na slaných půdách. Tvoří husté trsy tenkých, přímých, tuhých lodyh, které jsou až na vrcholu hustě větvené. Listy má úzké, čárkovitě kopinaté, vyrůstající hustě po celé délce lodyhy. Úbory jsou velké asi 2 cm, s nápadně malým počtem modrofialových paprsků. Pěstované formy jsou nižší a kompaktnější než původní druh.

Je to zcela nenáročný druh, daří se i na suchých kamenitých místech, snadno se množí a netrpí chorobami. Dá se použít jak do skupin trvalek, tak i na větší plochy v přírodních parcích, a to nejlépe s druhy, s nimiž roste v přírodě, např. Dictamnus, Terucrium, Linum flavum, Physalis nebo Iris x barbata, Aster amellus, A. linosyris, Centranthus apod.

Odrůdy

  • ‘Nanus‘ – úbory fialově modré, vysoká 50 – 60 cm.
  • ‘Roseus‘ – úbory nafialověle růžové, vysoká 55 – 60 cm.
  • ‘Mad. Berkely‘ – úbory nažloutle bílé, vysoká 30 – 40 cm, roste slabě.

Aster tongolensis Franch. (syn. A. subcoeruleus Moore) (40 – 60 cm, VI.)

Pochází z Himálaje a vypadá jako robustní, vyšší a později kvetoucí A. alpinus. Listy má široce oválné, sytě zelené, v přízemních růžicích, které postupně, jak rostlina odnožuje, vytvářejí nízké, široké trsy. Jsou svěže zelené po celé léto. Úbory připomínají tvarem a velikostí luční kopretinu, rostou jednotlivě na řídce olistěných stoncích. Mají fialově modré paprsky a žluté až oranžové terče.

Potřebuje živnou, ale především vlhkou půdu nebo pravidelnou zálivku. Hodí se do popředí rabat v kombinaci s Heuchera a Geum. Vyšší odrůdy jsou velmi dobré k řezu, nižší do skalek.

Odrůdy

  • ‘Berggarten‘ – paprsky široké, světle modrofialové, terč oranžový, úbory velké, vysoká 45 – 55 cm.
  • ‘Heernhausen‘ – paprsky úzké, velmi světle modrofialové, vzrůst nízký, pravidelný, vysoká 30 – 35 cm, bohatě kvete.
  • ‘Leuchtenburg‘ – paprsky široké, sytě modrofialové, ve dvou řadách, terč žlutý, úbory velké, stonky silné, vysoká 60 – 70 cm; robustní k řezu, částečně remontuje.
  • ‘Sternschnuppe‘ – paprsky sytě modrofialové, terč žlutý, úbory středně velké, na větvených stoncích, vzrůst pravidelný, vysoká 45 – 50 cm.
  • ‘Wartburgstern‘ – paprsky modrofialové, úzké, dlouhé, úbory velké, na štíhlých stoncích, vysoká 50 – 60 cm.