Doronicum L. - Kamzičník

Asteraceae – hvězdnicovité (Compositae – složnokvěté)

Rod má asi 30 druhů, převážně z hor Asie, několik i evropských. Jsou to rostliny lesních palouků, pramenišť a vysokohorských niv. Mají oddenky, některé i hlízkovitě ztloustlé. Stonky jsou přímé, olistěné, řídce větvené, s velkými žlutými úbory podobnými kopretině. Listy jsou nedělené, přízemní řapíkaté, lodyžní přisedlé.

Druhy pěstované v zahradách potřebují výživnou, těžší, humózní půdu, přirozeně vlhkou nebo pravidelně zalévanou, slunce, ale nikoli úpal. Množí se dělením.

Doronicum columnae Ten. (syn. Doronicum cordifolium Sternb.) (50 – 60 cm, V. (1. polovina))

Je rozšířeno v jižních Alpách, na Balkáně a v Malé Asii; je podobné následujícímu druhu, ale ve všech částech větší a o něco pozdnější. Přízemní listy v bohatém trsu jsou dlouze řapíkaté, srdčité, hrubě zubaté. Lodyžní jsou podstatně menší, přisedlé. Lodyhy jsou pevné, štíhlé, řídce větvené a nesou zlatožluté úbory, které mají 6 – 7 cm v průměru a úzké, špičaté paprsky.

Použití je všestranné, dobře se hodí i k řezu. Nejlepší kombinace je s druhy, s kterými roste v přírodě, tj. Narcissus, Primula, Geranium macrorrhizum, ale také Brunnera, Omphalodes, Wulfenia a zahradní tulipány.

Doronicum orientale Hoffm. (syn. Doronicum caucasicum Bieb.) (25 – 35 cm, IV. – V.)

Roste v horských lesích od Balkánu až po Kavkaz. Má rovněž bohatý trs přízemních listů, které jsou dlouze řapíkaté, srdčité, hrubě zubaté, ale menší, lysé a světlejší, někdy trochu nasivělé. Stonky jsou nevětvené nebo jen s 2 – 3 úbory, které jsou menší, jen 4 – 5 cm v průměru, s širšími a tupými paprsky. Rozkvétá asi o týden dříve než předchozí druh.

Pro svou ranost je velmi oblíbený k řezu, dá se i mírně přirychlit. Jinak se dá použít stejně jako předchozí.

Původní druh není spolehlivě vytrvalý, musí se za 3 – 4 roky přesazovat. Odrůdy jsou robustnější a podle dosavadních zkušeností vytrvalejší.

Odrůdy

• ‘Frühlingspracht‘ – plná, bohatě kvete, ale k řezu se nehodí, protože rychle vadne; vysoká 35 – 40 cm.
• ‘Goldzwerg‘ – jednoduchá, nízká, kompaktně rostoucí, vhodná především pro sadovnické účely; vysoká 25 – 30 cm, nejbližší k původnímu druhu.
• ‘Lichtspiegel‘ – tupé, široké paprsky ve dvou řadách; vysoká 45 – 50 cm, ze jmenovaných nejlepší k řezu; výškou a dobou květu má blíže k D. columnae.

Doronicum plantagineum L. (80 – 90 cm, V. (2. polovina))

Pochází z jihozápadní Evropy. Je robustnější a pozdnější než předchozí druhy a celé je hrubě chlupaté. Mírně odnožuje a nemá tak bohaté olistění. Listy jsou sice větší, přízemní protáhle vejčité, ale řidší a už v době květu pomalu zatahují; lodyžní listy jsou přisedlé až objímavé, s čepelí často zaškrcenou, houslovitě staženou. Úbory josu větší než u předchozích, s širokými, ostře zašpičatělými paprsky.

Je stejně jako předchozí druhy velmi dobrý k řezu. Sadovnické umístění je obtížnější, protože po odkvětu téměř nemá listy. Na podzim sice obrazí, ale jeho olistění je vždy řidší a hrubší. Jeho výška však umožňuje umístit ho více v pozadí nebo mezi nízkými jehličnany.

• Pěstuje se jedině odrůda ‘Excelsum‘ s velkými úbory.