Inula L. – Oman

Asteraceae – hvězdnicovité (Compositae – složnokvěté)

Rod má asi 60 druhů, které většinou rostou v mírném pásmu Evropy, Asie a Afriky. Jsou to převážně vytrvalé, nízké až vysoké rostliny s úbory většinou žlutými, vyrůstajícími jednotlivě nebo v hroznovitých latách. Mnohé z nich jsou vynikajícími trvalkami pro volné přírodní partie. Nejlépe se daří na plném výsluní a snášejí značné sucho.

Inula ensifolia L. (20 – 30 cm, VII. – VIII.)

Roste v jižní a východní Evropě až po Kavkaz. Tvoří husté keříky. Má kořeny s krátkými výběžky a úzce kopinaté, tmavě až hnědavě zelené listy. Úbory, které mají četné zlatožluté paprskovité kvítky, jsou většinou po jednom na koncích lodyh.

Je to celkem nenáročná rostlina, hodící se do skalek i volných trvalkových skupin na výsluní. Množí se dělením.

• Zvlášť pěkná je odrůda ‘Compacta‘ kulovitého vzrůstu, vysoká jen asi 20 cm.

Inula magnifica Lipsky (až 150 cm, VII. – VIII.)

Je domovem na Kavkazu. Je to velká rostlina s vejčitě elipsovými listy, dlouhými až 1 m, které na svrchní straně jsou tmavě zelené, hladké a na spodní straně světlejší, mírně chloupkaté. Úbory jsou velké až 12 cm, s oranžovým terčem a řidšími zlatožlutými paprsky. Je to velmi efektní rostlina, která se velmi dobře uplatní v přírodních partiích, ovšem potřebuje dobrou půdu.

Inula orientalis Lam. (syn. I. glandulosa Willd.) (50 – 60 cm, VII. – VIII.)

Pochází z Kavkazu. Má nevětvenou lodyhu olistěnou přisedlými, kopinatými, chloupkatými listy. Úbory jsou velké až 9 cm, oranžově žlutá. Kvetoucí rostlina je velmi krásná, bohužel však rychle odkvétá.