Ligularia Cass. – Popelivka

Asteraceae – hvězdnicovité (Compositae – složnokvěté)

Jsou to mohutné byliny z příbuzenstva starčku. Je známo asi 80 druhů, převážně z východní Asie. Většinou mají okrouhlé listy podobné listům devětsilu a také téměř tak velké. Některé druhy však mají listy menší, jemné, hluboce dlanitě dělené, s úzkými úkrojky. Žluté úbory jsou nejčastěji sestaveny v hroznovitém květenství.

Především potřebují dostatek vody, nejlépe přirozeně vlhké stanoviště na březích vod a živnou, humózní půdu. Mají-li dost vláhy, mohou růst na plném slunci. Dobře však rostou a kvetou i ve stínu. Snesou i sucho, listy jsou pak povadlé, nepěkné, ale rostlina nezajde.

Na místě vydrží mnoho let bez přesazení a téměř bez ošetření. Množí se dělením, původní druhy i semenem. Pro svou mohutnost a dekorativnost listů i květů se nejlépe uplatní solitérně nebo v malých skupinách v přírodních parcích, na březích vod apod.

Ligularia dentata Hara (syn. Ligularia clivorum Maxim.) (100 – 120 cm, VIII. – IX.)

Pochází z Japonska a Číny a je nejznámějším druhem tohoto rodu. Má nedělené, okrouhlé listy, přízemní velké, na dlouhých řapících a lodyžní jen o málo menší. Blízko nad mohutným trsem listů vyrůstají široké chocholičnaté laty velkých oranžově žlutých úborů. Úbory mají velké terče a četné dlouhé úzké paprsky, které někdy bývají sklopeny.

Odrůdy

• ‘Orange Queen‘ – úbory zářivě oranžově žluté s rozloženými paprsky, velké.
• ‘Desdemona‘ – roste o něco slaběji, listy tmavé, při rašení až rudohnědě.

Ligularia x hessei Bergm. (L. dentata x wilsoniana) (100 – 150 cm, VIII. – IX.)

Olistění má podobné jako předešlý druh, v tvaru květenství spojuje vlastnosti obou rodičů. Úbory jsou zlatožluté, o něco menší než u L. dentata, ale četnější, sestavené v širokém válcovitém hroznu.

Ligularia tangutica Mattf. (100 – 150 cm, VIII. – IX.)

Pochází ze severní Číny a od předchozích se zcela odlišuje. Odnožuje a vytváří celé porosty štíhlých stonků s hluboce peřensečnými listy, dělenými v úzké úkrojky. Úbory jsou drobné a mají jen několik jasně žlutých paprsků, ale jsou sestaveny v bohatých, široce kuželovitých latách. Celkový dojem je mnohem jemnější a vzdušnější než u ostatních zde uvedených druhů.

Ligularia wilsoniana Greenm. (150 – 200 cm, VIII. – IX.)

Pochází ze střední Číny. Listy jsou podobné jako L. dentata, ale květenství je vysoký štíhlý klas hustě posázený středně velkými úbory s 6 – 8 jasně žlutými paprsky. Květenství je velmi nápadné a připomíná žluté svíčky. Je působivé ještě i se zralými semeny, která mají brzy po odkvětu nahnědlý rozčepýřený chmýr, ale vypadávají jen pomalu.