Nepeta L. – Šanta

Lamiaceae – hluchavkovité (syn. Labiatae – pyskaté)

Tento rod má asi 150 druhů rozšířených po celé severní polokouli, ale v zahradách se běžně pěstuje jen Nepeta x faassenii, N. sibirica a příležitostně ještě jeden nebo dva další druhy.

Nepeta x faassenii Bergm. (40 – 60 cm, V. /VI. – VII. /VIII.)

Je to kříženec N. mussinii x N. nepetella, který se po celá desetiletí pěstoval pod jménem N. mussinii. Skutečnost, že rostliny pěstované v zahradách nejsou původní druh, ale mezidruhový kříženec, byla zjištěna teprve asi před dvaceti lety. Tento kříženec je sterilní, nenasazuje semena, zato dlouho a bohatě kvete. To je právě jeho přednost proti čistému druhu.

Tvoří husté trsy tenkých, tuhých stonků se široce oválnými, vroubkovanými a svraskalými listy. Jsou jako celá rostlina šedozelené, plstnaté. Květy jsou levandulově modré, malé. Vyrůstají v přeslenech v paždích listů a na konci stonků, nahloučené v klasovité květenství. Celá rostlina ostře kořenitě voní.

Vyžaduje plné slunce, snese sucho i chudší půdu. Hodí se na obruby i na osázení větších ploch, protože olistění je pěkné až do podzimu a rostliny seřezané po ukončení hlavní doby květu ještě trochu remontují. Množí se řízky. Je třeba dbát na výběr bohatě kvetoucích matečných rostlin.

Odrůdy

• ‘Six Hills Giant‘ – robustní, téměř dvojnásobně vysoká než typ.
• ‘Blauknirps‘ – nízká, květy a listy o málo větší, sytěji zbarvená.

Nepeta sibirica L. (syn. Nepeta macrantha Fisch.) (80 cm, VI.)

V zahradnické praxi je známá spíše pod nesprávným, ale dlouho používaným jménem Nepeta grandiflora ‘Souvenir d’André Chaudron‘.

Je to středně vysoká rostlina s mnoha tenkými, hustě olistěnými stonky. Listy má vstřícné, oválně kopinaté, na okraji vroubkované, svraskalé, matně zelené. Květy jsou v lichopřeslenech, v paždí herních listů, jsou modrofialové s tmavšími skvrnkami na nevelkých pyscích, zato s nápadně dlouhou trubkou (3 cm).

Je to nenáročná rostlina vhodná do smíšených skupin na suchém slunném stanovišti.