Physalis L. – Mochyně

Solanaceae – lilkovitě

Je to jedna z mála trvalek s okrasnými plody. Oba pěstované druhy jsou zcela nenáročné, ale protože silně odnožují, musí se dobře uvážit, kde je možno je vysadit.

Physalis alkekengi L. (40 – 70 cm, IX. (plody))

Roste volně v přírodě i u nás. Je původní na Slovensku, kde roste v řídkých, teplých dubinách. V Čechách a na Moravě je jen zplaněný, zvláště ve vinicích. Má přímé nebo vystoupavé lodyhy se střídavými, široce vejčitými až zaobleně trojúhelníkovitými listy. V paždí listů jsou nenápadné bělavé kvítky podobné květům bramboru. Z nich se vyvinou červené bobule úplně uzavřené v nadmutém pětihranném, ostře rumělkově červeném kalichu. Tyto kalichy jsou hlavní ozdobou rostliny. Řežeme-li stonky hned, když se kalichy vybarví, a usušíme-li je, zůstanou beze změny a dají se použít do suchých kytic. Ponechané na rostlině během podzimu zhnědnou a rozpadnou se, takže zůstane jen holá nervatura a uvnitř je jako v síťce vidět červenou bobuli.

Physalis alkekengi var. franchetii Mak. (syn. Physalis franchetii Mast.) (60 – 100 cm, IX. (plody))

Pochází z Japonska a je po všech stránkách větší než předchozí druh, ale jinak je mu velmi podobný. Kalichy na plodech jsou velké jako slepičí vejce a mají výraznou vystouplou nervaturu.

Physalis x bunyardii hort.

Je to kříženec obou uvedených druhů, který zvlášť bohatě a pravidelně nasazuje plody.