Salvia L. – Šalvěj

Lamiaceae – hluchavkovité (Laiatae – pyskaté)

Přes 500 druhů tohoto rodu roste v mírných a teplejších pásmech. Jsou to jednoleté až vytrvalé rostliny. Vytrvalé druhy, které nás hlavně zajímají, tvoří většinou růžice chloupkatých, často svraskalých listů. Pyskaté květy jsou v přeslenech v paždí listů a tvoří klasovité květenství. Všechny druhy milují slunce a jsou většinou suchomilné. Jsou cenné, protože bohatě a dlouho kvetou.

Salvia argentea L. (50 – 80 cm, VI. – VII.)

Pochází z Řecka a Malé Asie. Jeho životnost nepřesahuje 2 – 3 roky. Hlavní ozdobou tohoto druhu jsou velké, vejčité, silně stříbřitě plstnaté listy, které jsou ve velké růžici a přetrvávají zimu. Větvená lodyha má bílé květy v lichopřeslenech. Květy jsou méně nápadné a po jejich odkvětu a nasazení semene rostlina odumírá. Odstraníme-li květenství před odkvětem, prodloužíme tím životnost rostliny, jejíž ozdobou je hlavně olistění. Tento druh se hodí do suchomilných partií. Množí se semenem.

Salvia nemorosa L. (60 – 80 cm, VI. – VII.)

Roste v jihovýchodní Evropě a severozápadní Asii. Nevytváří růžice a vzpřímené lodyhy jsou olistěny zelenými, kopinatými, chloupkatými listy. Purpurově fialové květy jsou v dlouhých klasovitých květenstvích. Daří se v propustné půdě, ve slunečné poloze. Hodí se do volných přírodních partií a působí pěkně ve větších množstvích. Pro okrasné účely mají však význam hlavně odrůdy, respektive kříženci, které v teplých a suchých oblastech patří k nejcennějším trvalkám.

Odrůdy

• ‘Lubeca‘ – květy sytě fialově modré, nápadné karmínové kalíšky, vysoká 60 – 80 cm; dlouho kvete, středně raná.
• ‘Mainacht‘ – květy svítivě modré, vysoká 60 cm; kvete od května do září.
• ‘Ostfriesland‘ – květy tmavě fialové, vysoká 40 – 50 cm, kompaktní vzrůst, kvete od června do září.
• ‘Suberba‘ – květy fialově modré, kalichy a podpůrné listeny červené (zůstávají takto zbarvené i po odkvětu), vysoká 70 – 80 cm; kvete od července do srpna.

Tyto odrůdy se množí dělením i řízkováním.

Salvia officinalis L. (30 – 50 cm, VI. – VII.)

Je domovem v jižní Evropě. Základní druh se pěstuje odedávna jako léčivá rostlina. Spodní částí rostliny částečně dřevnatějí. Podlouhlé listy jsou víceméně stálezelené, na obou stranách drsně chloupkaté. Mají zvláštní aromatickou vůni. Purpurové až modré květy jsou v přeslenech a tvoří klasovité květenství. Má několik odrůd s různě zbarvenými listy.

Odrůdy

• ‘Purpurascens‘ – listy zelenavě červené.
• ‘Variegata‘ – listy žlutozeleně skvrnité.
• ‘Tricolor‘ – listy šedozelené se žlutobílou nervaturou a skvrnami, které později zrůžovějí.

Pestrolisté odrůdy jsou proti základnímu druhu ještě choulostivější a vyžadují opravdu teplou polohu a zimní kryt. Základní druh se množí semenem, pestrolisté formy řízkováním.