Solidago L. – Zlatobýl

Asteraceae – hvězdnicovité (Compositae – složnokvěté)

Téměř všechny druhy tohoto velmi obsáhlého rodu pocházejí ze Severní Ameriky. Jednotlivé druhy jsou si navzájem hodně podobné a kromě toho se snadno navzájem kříží, takže rostliny, s nimiž se setkáváme v zahradách, jsou až na malé výjimky kříženci.

Zlatobýly většinou silně odnožují. Mají vzpřímené, tuhé stonky větvené až na vrcholu v květenství. Listy jsou střídavé, kopinaté a zpravidla vyrůstají hustě po celé délce stonku. Úbory jsou drobné, celé žluté, u většiny druhů sestavené ve velkou, širokou latu, u některých však jsou jen v malých hroznech v paždí listů.

Dále uvádíme jen ty původní druhy, které mají okrasný význam.

Solidago caesia L. (100 – 130 cm, X.)

Tento druh velmi pozdně kvete a má nápadně štíhlé, nevětvené, lehce nakloněné stonky. Listy jsou kopinaté, podobné vrbovým. Květy jsou v malých hroznech vyrůstajících v paždích listů v celé horní polovině stonků. Má jemnou, elegantní stavbu, na první pohled odlišnou od obvyklých zlatobýlů. Neplevelí se.

Solidago cutleri Fern. (syn. S. brachystachya hort.) (10 – 20 cm, IX.)

Je to nízký horský druh ze Severní Ameriky. Tvoří trsy krátkých, hustě olistěných stonků zakončených krátkou širokou latou svítivě žlutých úborů.

Vzrůstnější odrůdy

• ‘Robusta‘ – vysoká 30 cm.
• ‘Pyramidalis‘ – vysoká až 50 cm.

Solidago shortii Torr. et Gray. (150 – 170 cm, IX. – X.)

Je to vzrůstný, odnožující druh. Má přímé stonky, pýřité, podlouhle kopinaté, zubaté listy a bohatou široce kuželovitou latu s převislými větvemi. Pro pozdní dobu květu se tento druh používal ke šlechtění a podílí se na vzniku mnoha pozdních odrůd.

Solidago virgaurea L. (50 – 80 cm, VII. – IX.)

Tento evropský druh roste hojně ve světlých lesích a na slunných svazích a má značně větší úbory (v průměru až přes 1 cm), než je běžné u amerických druhů. Úbory jsou v malých hroznech v paždí listů a v delším válcovitém konečném hroznu. Listy jsou široce kopinaté, hrubě zubaté.

Poddruh S. virgaurea ssp. alpestris je vysoký jen 25 cm a má malý počet velkých (až 2 cm) úborů; roste na horských holích a mezi kosodřevinou.

• Velmi raná je odrůda ‘Praecox‘, která kvete už v červenci a někdy remontuje; je vysoká 50 cm.

Solidago canadensis L. (100 – 150 cm, VIII. – IX.)

I když tento druh je vzhledná a dobrá včelařská rostlina, šíří se odnožováním i nalétáváním semene tak rychle, že se právem považuje za plevel. Novější zahradní odrůdy tyto chyby nemají. Některé jsou vysloveně slabě rostoucí a mohou se bez obav vysadit i mezi nízké trvalky, jen se nesmějí vysemenit. Jsou pěkné i k řezu.

Odrůdy Solidago x hybrida

• ‘Godschleier‘ – lata vzpřímená, postranní větve jen mírně rozložené, vysoká 100 – 120 cm, pozdní.
• ‘Godenmosa‘ – slabě rostoucí, řídce olistěná, se světlými stonky a velkými úbory ve volných převislých latách, vysoká 60 – 80cm, raná, hodně trpí padlím.
• ‘Golden Shower‘ – podobná předchozí s úbory ještě velmi většími, (v průměru 6 – 6,5 mm); silně převislá, upomíná na mimózu; polopozdní, trpí hodně padlím.
• ‘Leraft‘ – úbory zlatožluté, středně velké, v široké volné latě; vzhled jako drobná mimóza, vysoká 80 – 90 cm, raná; hodí se dobře k řezu.
• ‘Nana‘ – hustě olistěná, sevřeně rostoucí, s drobnými úbory v husté, spíše široké latě, bez výrazného vrcholu, vysoká 60 – 70 cm, střední.
• ‘Spätgold‘ – stavba podobná jako u předchozí odrůdy, o málo vyšší (80 – 90 cm), velmi pozdní; kvete až do druhé poloviny září.
• ‘Strahlenkrone‘ – rovněž sloupovitý, sevřeně rostoucí typ s plochými latami, se zvlášť dlouhými, paprsčitě rozloženými postranními větvemi; vysoká 60 – 70 cm, raná.