Bakteriální choroby
Bakteriózy jsou způsobovány baktériemi, většinou jednobuněčnými organismy, které se velmi rychle množí dělením. Stejně jako houby ani baktérie nemají chlorofyl, a proto jsou odkázány výživou jen na ústrojné látky, o které ochuzují rostliny. Baktérie žijí v mezibuněčných prostorách pletiv nebo v cévních svazcích, přičemž vylučují jedovaté látky, jimiž rozpouštějí stěny buněk. Baktérie vnikají do rostlin většinou poraněnými místy nebo průduchy.
Bakteriózy se šíří zamořenou půdou, při vegetativním množení a někdy i semenem; dále je roznáší také hmyz a člověk, a to na nářadí, na rukou atd.
Napadení baktériemi se projevuje na kulturách letniček a dvouletek nejčastěji skvrnitostí listů (např. bakteriální skvrnitost begónie – Xanthomonas begoniae) a vadnutím rostliny (např. bakteriální vadnutí fialy a chýru – Xanthomonas matthiolae). Bakterióza označovaná jako nádorovitost je vyvolávaná baktérií Xanthomonas tumefaciens; projevuje se tvorbou nádorů na kořenových krčcích jednoletých a vytrvalých plamenek, pivoněk, jiřin, chryzantém, pelargónií a různých okrasných a ovocných stromů a keřů.
Ochrana proti bakteriózám
Přímá ochrana chemickými látkami není zatím spolehlivě vyřešena. Napadené rostliny odstraňujeme i se zeminou kolem kořenů a pálíme je. Po práci s nimi si umyjeme ruce a dezinfikujeme nářadí. Dodržujeme oslabené rostliny, jsou nejnáchylnější k bakteriálním chorobám. Důsledně hubíme živočišné škůdce. Ani ze slabě napadených rostlin nebereme řízky a semena.