Fyziologické choroby

Každý druh rostliny má určitý, dědičně ustálený nárok na prostředí. Má-li rostlina v kultuře dobře růst a správně se vyvíjet, musíme jí vhodnou agrotechnikou zajistit prostředí, které se co nejvíce podobá ekologickým podmínkám, v jakých rostlina planě roste v přírodě. Nevhodné stanoviště může způsobit poškození nebo uhynutí rostlin nebo může nepřímo vyvolat škody na kultuře tím, že rostliny oslabí, takže se stávají náchylnějšími k napadení parazitickými organismy nebo škůdci.
Slunce je pro rostliny nepostradatelným životním faktorem, bez něhož ustává asimilace. Rostliny vyžadující polostín (např. Astilbe, prvosenka) nesmíme však vysazovat na prudké slunce, protože jejich listy pak ztrácejí svěží zelenou barvu a mohou být popáleny sluncem, zejména u okrajů. Stínomilné rostliny na prudkém slunci také silně trpí škůdci (např. fialky sviluškou snovací, žluťucha mšicemi).
Mráz. Proti mrazu chráníme rostliny přikrývkou, která je má chránit hlavně před účinky kolísání denní a noční teploty a před přímými slunečními paprsky. Údaje o tom, které trvalky je nutno na zimu přikrývat, jsou uvedeny v agrotechnice u jednotlivých druhů. Zbytečné zakrývání odolných druhů může být škodlivé, protože rostliny, zvláště pod tlustými neprodyšnými přikrývkami, vyhnívají (např. přikrývané pivoňky více trpí botrytidou).
Voda. Větší škody způsobuje spíš nadbytek vody než její nedostatek. Na zamokřených těžkých půdách mohou vyhynout i velké plochy pěstovaných rostlin, protože trpí nedostatkem kyslíku. Na vlhkém stanovišti za deštivého počasí rostliny mnohem více trpí houbovými chorobami, protože na vlhkých listech velmi rychle klíčí výtrusy parazitických hub. Například stračky a vytrvalé astry na suchém stanovišti méně trpí padlím než na vlhkém.
Živiny. Rostliny trpí jak nedostatkem, tak i nadbytkem živin. Nebudeme vápnit pozemek, kde pěstujeme rostliny vyžadující kyselou půdní reakci, nýbrž naopak musíme zajistit dostatek vápna pro vápnomilné rostliny. V životě rostlin je důležitý správný poměr hlavních biogenních prvků, především dusíku, fosforu a draslíku. Dusík podporuje bujný růst rostlin a tvorbu zelené hmoty. Fosfor a draslík podporují nasazování květů a lepší vyzrávání pletiv. Rostliny přehnojené dusíkem jsou mnohem náchylnější k napadení chorobami a škůdci, kdežto naopak fosfor a draslík zvyšují odolnost rostlin proti chorobám a škůdcům. Dostatek vápna u vápnomilných rostlin zvyšuje také jejich odolnost proti napadení parazity.