Háďátka

Háďátka jsou makroskopičtí červi, kteří v dospělosti měří 0,5 až 1,0 mm, jsou bělaví až průhlední, s hladkou pokožkou. Z praktického hlediska můžeme háďátka škodící zahradnickým kulturám rozdělit na háďátka žijící v listech rostlin, háďátka poškozující stonky a listy a háďátka napadající kořeny.

Háďátko kopretinové (Aphelenchoides rhitzema-bost) žije v listech kamzičníku, dlužichy, chryzantémy, sasanek, prvosenek a mnoha dalších druhů letniček, skleníkových rostlin a jiřin. Napadení háďátkem kopretinových poznáme podle toho, že se na listech tvoří žlutavé, později hnědnoucí a zasychající skvrny ohraničené žilkami.

Háďátko chryzantémové ničí a umrtvuje jemná vnitřní pletiva v prostorách ohraničených silnějšími žilkami, kterými nemůže pronikat, protože má slabý ústní bodec. Háďátko přelézá z listu na list a vniká do listu průduchem nebo poraněným místem. Rozšiřuje se na zamořenou půdou a odkopky zamořených rostlin nebo řízky z napadených rostlin.

Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) žije ve stoncích, kořenových krčcích a někdy též v listech plamenek, prvosenek a sasanek a mnoha dalších druhů rostlin. Většinou se však vyskytují rasy, které jsou přizpůsobeny jednomu hostiteli a na jiný rod rostlin většinou stejná rasa nepřichází. Toto háďátko má silný ústní bodec a vniká do rostliny z půdy vlastní silou – proniká někdy celou rostlinou. Proto poškození jim způsobená bývají zpozorována až tehdy, kdy je jím prostoupena celá rostlina. Působí trsovatění, krnění a pomalejší růst rostlin. Někdy se zkracují a ztlušťují osní části rostliny, listy bývají deformované.

Háďátko hálkotvorné (Meloidogyne sp.) napadá kořeny pivoněk, růží, karafiátů, primulí, jiřin a mnoha dalších druhů rostlin a vyvolává na nich tvorbu nádorků průměru několika milimetrů až několika centimetrů. Napadené rostliny jsou zakrnělé a často hynou.

Ochrana. Je u všech uvedených druhů háďátek stejná. Pečlivě odstraňujeme napadené rostliny jejich částí, tj. spadlé listí a kořeny i s ulpívající zemí, protože se háďátka šíří půdou a napadenými částmi rostlin. Z napadených porostů zásadně nebereme řízky. Po práci na zamořených porostech dezinfikujeme nářadí formalínem, z bot odstraňujeme ulpělou zem. Dbáme, aby se na záhonech nepěstovaly stejné druhy rostlin více let po sobě. Po odstranění napadených rostlin stříkáme porosty organofosfáty 4krát v týdenních intervalech a po měsíční pauze sérii postřiků opakujeme. Po likvidaci porostu půdu dezinfikujeme Nematinem. Na zamořené pozemky je vhodné vysazovat Tagetes patula nebo Tagetes erecta; oba druhy háďátka odpuzují.