Kapradiny

Nepatrné rozšíření kapradin a jejich druhové omezení u drobných pěstitelů je způsobeno nedostatkem výběru v zahradnických ponicích a nikoli obtížností jejich pěstování. Kultury většiny ostatních rostlin se podrobně studují a existuje o nich bohatá literatura, kdežto publikace o kapradináchlze najít jen v cizí literatuře; tyto publikace jsoupak většinou zaměřeny na systematické roztřídění, ekologii a zeměpisné rozšíření. Literatura o pěstování kapradin je jen vlemi skrovná a obecná. Prosadit tyto nenáročné rostliny do pěstování by znamenalo dát drobným pěstitelům nový materiál, který by byl cennou součástí rostlinné výzdoby našich zahrad a sídlišť.

Kapradiny mají před jinými rostlinami tu přednost, že vyžadují většinou stinná a vlhká místa, kde mnohé jiné rostliny trpí nedostatkem světla. Proto je lze vysadit do nedalekého okolí větších stromů (zvláště jehličnanů) a keřů. Spolu s okrasnými travinami výborně oživují břehy vodních ploch v zahradách, kde se jim obyčejně dobře daří, neboť tato stanoviště odpovídají jejich přírodním podmínkám. Vodní plochy zajistí dostatek vzdušné vlhkosti, kterou kapradiny potřebují zároveň se zvýšenou půdní vláhou.

K osazení stinných míst v blízkosti vodních partií lze nejlépe použít zvláště všechny druhy rodů Osmunda, Matteucia nebo Onoclea. Tyto kapradiny se vyznačují na podzim krásným zbarvením listů, které si udržují dlouho do zimy.

Pro travnaté plochy (sušší nezastíněné stanoviště) je výběr kapradin podstatně chudší. Z vyšších kapradin se sem hodí např. Athyrium alpestre. Pro skalky a alpína je možno použít mnohé druhy skalních kapradin, které snášejí plné slunce nebo jimž postačí jen částečně přistínění kameny (Asplenium, Ceterach, Woodsia apod.).