Festuca L. – Kostřava

Poacae – lipnicovité (Graminae – trávy)

Rod má asi 100 druhů, které rostou v chladnějších oblastech celého světa. Většinou jsou to jemně olistěné trsnaté trávy rostoucí na suchých stanovištích. Mnohé z nich jsou velmi významné v zahradách jako cenné okrasné traviny.

Festuca amethystina L. (30 cm, klasy 50 cm)

Roste v jižní Evropě až v Alpách. Jsou to krásně rozložené trsy s velmi jemnými modrozelenými listy, které jsou stálezelené a časem vytvářejí mohutné polštáře. Kvete jemnými žlutavými klásky, které je dobře po odkvětu sežnout, aby nerušily nádherné modrozelené porosty. Daří se v písčité půdě na slunném stanovišti. Množí se dělením i semenem.

Festuca glacialis Miegev. (10 cm)

Pochází z Pyrenejí. Je velmi jemná a drobná a tvoří malé polštáře olistěné vlasově jemnými, žlutavě šedozelenými listy. Používá se hlavně ve skalkách. Na zimu je dobře ji zastínit chvojí. Častější dělení a rozsazování jí prospěje.

Festuca glauca Lam. (syn. F. cinera Vill.) (15 – 20 cm)

Pochází z Alp. Tvoří husté, kompaktní trsy a má tuhé stříbřitě modré listy. Tento stálezelený druh patří nesporně k nejkrásnějším kostřavám. V zahradě má široké použití: hodí se jednak pro skalky, jednak pro všechny partie volného přírodního charakteru, zvláště vřesoviště, stepní a travinové partie. Uplatní se i ve volných trvalkových skupinách. Nejlépe se daří na slunném stanovišti, v propustné, chudší půdě. Množí se dělením.

Festuca gigantea Vill. (30 – 40 cm, klasy 60 – 100 cm)

Je domovem v Evropě, Asii a Africe. Tvoří poměrně velké trsy s širšími, obloukovitě převislými listy. Daří se v polostínu a používá se k doplnění skupin dřevin.

Festuca mairei St. Yves (60 – 80 cm)

Pochází z Maroka, a to z pohoří Atlas, kde roste ve výšce 1600 – 2300 metrů n. m. Tvoří husté paprskovitě utvářené trsy. Listy má široké asi 5 mm, šedozelené, s jemně ostře pilovitými okraji. Štíhlé klasy jsou na stéblech dlouhých až 100 – 135 cm. Přes svůj původ je u nás plně mrazuvzdorná. Je vhodná jako solitéra na slunečných místech.

Festuca ovina L. (20 – 25 cm)

Roste v suchých lesích a lukách v mírném pásmu severní polokoule. Tvoří husté trsy s jemným zeleným až šedozeleným olistěním.

Je velmi nenáročná, snáší velké sucho a roste na slunci i v polostínu. Hodí se velmi dobře jako podrost pod stromy i keře na suchých stanovištích, kam se dá vysévat i přímo. Podobně je vhodná i k chatám.

Festuca punctoria Sm. (10 – 15 cm)

Je domovem v Malé Asii. Tvoří kompaktní trsy s tuhými až pichlavými stříbřitě šedozelenými listy. Vyžaduje suché a slunné stanoviště. Používá se hlavně ve skalkách a v xerofytních partiích. Množí se dělením; starší, nedělené rostliny někdy snadno vyhynou.

Festuca scoparia Ker. et Hack. (syn. F. crinum-urci hort.) (10 cm)

Pochází z Pyrenejí. Husté, nízké drny tvoří krásný smaragdově zelený koberec. Je to nejkrásnější kostřava se sytě zeleným olistěním.

Daří se lépe v mírném polostínu než na plném slunci, přičemž snáší sucho. Není dobře sázet ji příliš hustě, protože časem vytvoří velké polštáře, které při husté výsadbě nejsou ploché. Tvoří překrásné zelené koberce, v nichž se velmi pěkně vyjímají některou barvou kontrastující keře, jako Cytisus, Berberis apod. Množí se dělením.