Plísně
Od pravých padlí je třeba odlišovat plísně nazývané někdy nepravé padlí. Tyto houby tvoří totiž na povrchu listů bělavé nálety, ale ne tak husté a ne tak typicky moučnatého charakteru jako u pravých padlí. U plísní se konidiofory a konidie, které tvoří bělavý povlak, tvoří většinou jen na spodní straně listů.
- Plíseň bělostná (Albugo candida) je velmi rozšířena na brukvovitých (křížatých) rostlinách, kulturních i plevelných, jednoletých i vytrvalých. Na napadených rostlinách vytváří smetanově bílé povlaky. Z trvalek nejčastěji napadá huseník (Arabis) a štěničník (Iberis).
- K velmi rozšířeným plísním patří plíseň maková (Peronospora arborescens) na máku, plíseň huseníková (Peronospora arabidis) na huseníku (Arabis), plíseň náprstníková (Peronospora digitalis), plíseň Peronospora galigena na tařici (Alyssum), plíseň Peronospora pulveracea na čemeřici (Helleborus), plíseň Plasmopara pygmaea na sasance (Anemone) a blíže neurčená plíseň Peronospora sp. na Corydalis.
Ochrana. Rostliny nevysazujeme do vlhkých poloh, střídáme pozemky, a kde je to provozně možné, otrháváme napadené listy během vegetace. Pak postřikujeme měďnatými nebo zinečnatými přípravky s přidáním adhezíva u rostlin, na nichž by postřik špatně ulpíval. Z napadených rostlin nabereme semena ani je vegetativně nemnožíme. Silně napadené rostliny pálíme. Na podzim odstraňujeme všechny zbytky ze záhonů. Tuto houbu ničíme i na brukvovitých plevelech. Velmi náchylná je zejména pastuší tobolka.