Skalky a suché zídky
Zmíníme se jen krátce o volných skalkách nebo kamenných partiích, které nevyžadují mnoho údržby a mohou se stát krásným doplňkem novodobých zahrad. Tyto partie dáváme tam, kde v zahradě jsou nějaké výškové rozdíly. Místo terasování ponecháme přirozené terénní vlny a do nich zasadíme kameny, a tím vytvoříme podklad pro výsadbu. Kameny pro tento účel nemají být malé, nejlépe se hodí velké balvany oblého, valounovitého tvaru. Zapouštíme je do terénu jednotlivě i v menších skupinách tak, aby mezi nimi zůstaly menší i větší volné prostory pro výsadbu. Takto připravený svah pak osázíme volně řešenou trvalkovou skupinou, která podle stanoviště může mít ráz vřesoviště, stepi, plazivkové partie nebo i jiný.
Z dřevin pak zde vysadíme tu a tam kleč nebo plazivý jalovec, dále skalničky, popřípadě dřevité mochny. Z trvalek zde nemohou chybět skupinky travin, zvláště Avena sempervirens, Deschampsia caespitosa a Pennisetum. Z nízkých trav jsou vhodné nepravidelné větší skupiny kostřav, zvláště Festuca cinerea a F. scoparia. Ostatní prostory mezi kameny osázíme nepravidelnými skupinami polštářovitých plazivek ve větších plochách jednotlivých druhů. Hodí se sem zvláště Arabis, Aubrieta, Phlox subulata, Thymus serpyllum, Veronica prostrata, Alyssum saxatile, A. montanum, Aster dumosus, Iberis sempervirens, Dianthus plumarius, D. deltoides, Saponaria ocymoides apod. Do těchto koberců zasadíme tu a tam jako klenot skupinku druhů Pulsatilla, Adonis, Narcissus a botanické druhy tulipánů.
Tyto partie jsou velmi krásné a proti normálním skalkám vyžadují mnohem méně údržby v dalších letech, kdy se plazivky již rozrostou. Skalní partie působí nejlépe, je-li začleněna do klidného zeleného trávníku.
Suché zídky jsou další možností řešení výškových rozdílů. Suché jim říkáme proto, že jsou stavěny na sucho, nikoliv na maltu. Spáry mezi kameny pak osazujeme rostlinami, které tyto zídky oživují. Proto správnější název pro ně je květnaté zídky.
Zídky stavíme nejčastěji z přírodních kamenů vrstvených do pravidelných řad nebo pokládaných nepravidelně (tzv. divočina). Spáry mezi kameny vyplňujeme místo maltou dobrou prosátou zeminou. Zídky nemají být příliš vysoké, nejlépe do 50 – 60 cm. Je-li výškový rozdíl větší, raději uděláme stupně dva.
Pro osázení spár těchto zídek vybíráme druhy, které vytvářejí kvetoucí polštáře. Sázíme je jak do vyšších spár, tak i navrch zídky, takže polštáře těchto květin splývají po jejich kamenech. Rostlinám se mezi kameny správně postavené zídky velmi dobře daří, protože zde netrpí vysycháním půdy. Nejvhodnější je, můžeme-li rostliny sázet hned při stavbě zídky, tj. při kladení jednotlivých vrstev kamene. Můžeme tak totiž kořeny ve spáře dobře rozložit, avšak není to vždy možné. Při dodatečné výsadbě sázíme tak, že dlátem vyškrábeme zeminu ze spáry, kořenové sazenice upravíme podle spáry, rostlinu do otvoru vmáčkneme a přitlačíme zeminou. Při stavbě těchto zídek je třeba uložit kameny šikmo proti svahu, aby do spár mohla zatékat voda.
Pro květnaté zídky se pro slunné polohy hodí např. Alyssum montanum, A. saxatile, Arabis, Aubrieta, Campanula carpatica, C. poscharskyana, C. garganica, C. portenschlagiana, Dianthus gratianopolitanus, D. plumaris, Gypsophila repens, Iberis, Linaria pallida, Phlox subulata, Saponaria ocymoides, S. olivana, Sedum album, S. cauticolum, S. ewersii, S. kamtschaticum, S. middendorfianum, S. spurium, Sempervivum, Tunica saxifraga, Veronica prostrata, Saxifraga a mnoho jiných.
Do polostínu nebo na stranu odvrácenou od slunce se hodí například: Armeria caespitosa, Corydalis lutea, Haberlea, Linaria cymbalaria, Androsace, Saxifraga caespitosa, S. hypnoides, S. tenella, S. aizoides, S. umbrosa, Ramonda, Silene schafta, Wulfenia, Asplenium trichomanes aj.
Je-li zídka dvoustupňová, pak plošinu mezi oběma stupni osazujeme plazivými a nízkými trvalkami způsobem popsaným ve stati o nízkých rabatech. Podobně můžeme osázet i pás nad zídkou.
Vedeme-li zídkou schody, budujeme je podobně jako zídku na sucho, tzn., že spáry vyplňujeme zeminou. Pro oživení do těchto spár vysazujeme rostliny. Podobné možnosti dává přírodní kamenná dlažba kladená na sucho, která navazuje na schody. Spáry komunikací musíme ovšem osazovat rostlinami, které jsou nízké a nevadí jim, jestliže na ně někdy šlápneme. Hodí se sem například Sagina subulata, Minuartia laricifolia, Cotula squalida, Thymus serpyllum, Herniaria glabra, Paronychia serpyllifolia, Antennaria dioica apod.