Chrysanthemum L. - Kopretina

Asteraceae – hvězdnicovité (Compositae – složnokvěté)

Tento velmi obsáhlý a zahradnicky důležitý rod zahrnuje druhy tak rozdílné, že často jsou řazeny do samostatných rodů (Leucatnthemum, Pyrethrum, Tanacetum). Nyní převládá názor, že všechny patří do rodu Chrysanthemum. Rozdíly sahají do letniček až po zdřevnaťující polokeřovité druhy, od arktických a vysokohorských skalniček až po druhy subtropické, u nás vhodné jen pro skleníky.

Chrysanthemum coccineum Willd. (syn. Ch. roseum Adan., Pyrethrum roseum Bieb.) (40 – 80 cm, VI. – VIII.)

Pochází z horských luk Kavkazu. Má podlouhlé, 2krát zpeřené, jemné listy se zašpičatělými úkrojky, rostoucí v hustých přízemních trsech. Štíhlé a slabě olistěné stonky nesou jednotlivé úbory tvarem a velikostí připomínající kopretinu. Paprsky jsou u původního druhu růžové v různých odstínech, u zahradních odrůd od bílé až po granátově rudou. Jsou i „plnokvěté“ odrůdy s kvítky v terči zvětšenými v různém přechodu k jazykovitým; jsou bílé nebo zbarvené jako paprsky.

Rostliny potřebují výživnou půdu, pravidelnou zálivku a plné slunce. Jsou choulostivé na přesazování, musí mít vždy dobře prokořeněné balíčky, nejlépe z květináčů. Do ujmutí potřebují zvýšenou péči, nesmějí zavadnout. Množí se dělením, nejlépe hned po odkvětu, kdy trochu odpočívají. Při pěstování na řez je možný i výsev.

Jednoduché odrůdy

  • ‘Abendröte‘ – paprsky lososově růžové, vysoká 70 – 80 cm, polopozdní.
  • ‘Regent‘ – paprsky ostře karmínově červené, vysoká 80 cm, středně raná.
  • ‘Eileen May Robinson‘ – paprsky světle studeně růžové, vysoká 70 – 80 cm, středně raná.
  • ‘Hamlet‘ – paprsky sytě růžové, vysoká 70 cm, raná.
  • ‘James Kelway‘ – paprsky tmavě karmínově červené, vysoká 60 cm, polopozdní.

Plné odrůdy

  • ‘Alfred‘ – květy tmavě krmínové, vysoká 60 – 70 cm, středně raná.
  • ‘Pfingstgruss‘ – paprsky tmavě karmínové, vnitřní kvítky světlejší, bílé, ve středu někdy zbytek žlutého terče; mimořádně nízká (25 – 30 cm), polopozdní.
  • ‘Queen Mary‘ – paprsky světle studeně růžové, vysoká 60 – 70 cm, středně raná.

Odrůd je mnohem více a jsou si navzájem hodně podobné. Při výběru pro sadovnické účely je hlavním požadavkem nepoléhavost, kratší stonky nejsou na závadu. Při výběru odrůd k řezu se však žádají dlouhé stonky a bohatá násada květů, popřípadě remontantnost. Poléhavost není tak na závadu, protože se květy sklízejí ihned, jakmile rozkvetou; rostliny se často přesazují a sázejí se hustě, takže se tato jejich nectnost zpravidla nemá čas projevit.

Chrysanthemum indicum L.

Tento druh, respektive zahradní odrůdy z něho vyšlechtěné, jsou ze zahradnického hlediska nejdůležitější z celého rodu. Původní druh má jednoduché žluté květy; je domácí v Číně v oblastech, kde se daří rýži a moruši, tedy podstatně teplejších, než je střední Evropa. Po staletí se zde pěstoval a odtud se později dostal do Japonska. V obou zemích byl křížen s příbuznými druhy a byly vyšlechtěny nejrůznější formy. Do Evropy se chryzantémy dostaly až v 17. století, a to jen jejich kulturní formy. Dnes patří k nejprošlechtěnějším zahradním rostlinám vůbec. Většina odrůd se v našich podmínkách musí pěstovat pod sklem, jsou však i takové, které vydrží přes zimu ve volné půdě.

Chrysanthemum x koreanum A. Cumm.

Je to označení skupiny zahradních odrůd, které přišly v třicátých letech z Ameriky. Vznikly křížením odrůd Ch. indicum s otužilým, jednoduše kvetoucím druhem dovezeným z Koreje, a to pravděpodobně s Ch. sibiricum Fisch nebo již s odrůdou tohoto druhu. Původní koreánky měly na rozdíl od indických chryzantém jemněji dělené listy, tenčí stonky, byly více větvené, a tím také měly velmi bohatou násadu květů. Rostliny i rozkvetlé úbory, zpravidla jednoduché, byly odolnější proti mrazu.

Chrysanthemum x hortorum (40 – 100 cm, IX. – X.)

Dalším křížením Ch. x koreanum s odrůdami Ch. indicum se rozdíly obou skupin postupně setřely, takže dnes jedna skupina plynule přechází v druhou a pro všechny odrůdy, často i včetně odrůd Ch. rubellum, se používá souhrnné označení Chrysanthemum x hortorum.

Chryzantémy potřebují teplé, chráněné stanoviště, kyprou, živnou půdu, v létě pravidelnou zálivku, v zimě spíše sucho a lehký kryt. Do plné krásy se však rozvíjejí jedině tehdy, je-li teplý a slunný podzim, jaký bývá ve vinorodých oblastech. Do krajů s mlhavým deštivým podzimem se nehodí nebo se musí vybírat rané odrůdy kvetoucí již v září. Množí se snadno řízky pod sklem.

Jednoduché a poloplné odrůdy

  • ‘Apollo‘ – úbory cihlově červené, vysoká 80 – 100 cm, pozdní.
  • ‘Dakota‘ – úbory zlatožluté, vysoká 70 cm.
  • ‘Edelgard‘ – úbory světle žluté, anemonkové, vysoká 60 – 80 cm, raná.
  • ‘Ember‘ – úbory cihlově červené, poloplné, vysoká 120 cm, pozdní.
  • ‘Fellbacher Wein‘ – úbory červené, vysoká 80 cm, střední doba květu.
  • ‘Goldmarianne‘ – úbory žluté, vysoká 80 cm, pozdní.
  • ‘Izabellarosa‘ – úbory zlatorůžové, vysoká 70 cm, střední doba květu.
  • ‘L’Innocence‘ – úbory zcela světle růžové, vysoká 80 – 100 cm, polopozdní.
  • ‘Nancy Copeland‘ – úbory tmavě červené, poloplné, vysoká 100 – 110 cm, polopozdní
  • ‘Rosenmarguerite‘ – úbory tmavě růžové, vysoká 100 – 110 cm, pozdní.
  • ‘Rosalinde‘ – úbory teple růžové, poloplná, vysoká 90 cm, střední doba květu.
  • ‘Rotwild‘ – úbory červenohnědé, vysoká 80 cm, polopozdní.

Plné odrůdy

  • ‘Anneliese Kock‘ – úbory bílé, vysoká 80 – 100 cm, střední doba květu.
  • ‘Bronzestern‘ – úbory žluté do bronzova, vysoká 60 cm, střední doba květu.
  • ‘Cydonia‘ – úbory mahagonově červené, vysoká 100 cm, střední doba květu.
  • ‘La Garonne‘ – úbory červené, vysoké 80 – 100 cm, pozdní.
  • ‘Normandie‘ – úbory růžové, vysoká 80 – 100 cm, pozdní.
  • ‘Remstalgold‘ – úbory žlutohnědé, vysoká 100 cm, střední doba květu.
  • ‘Schleswig Holstein‘ – úbory zlatožluté, vysoká 80 – 100 cm, střední doba květu.
  • ‘Zitronenfalter‘ – úbory světle žluté, vysoká 110 cm, polopozdní.

Nízké plné odrůdy

  • ‘Anastasia‘ – úbory růžově fialové, vysoká 40 cm, raná.
  • ‘Azaleanum‘ – úbory růžové, vysoká 40 cm, raná.
  • ‘Rokoko‘ – úbory červenohnědé, vysoká 50 cm, raná.
  • ‘White Bouquet‘ – úbory bílé, vysoká 50 cm, velmi raná.
  • ‘Zwergsonne‘ – úbory žluté, vysoká 40 cm, raná.

Chrysanthemum rubellum Sealy (60 – 80 cm, IX.)

Původ této skupiny je nejasný. O prvních odrůdách, které se objevily v 2. polovině třicátých let, dokonce se tvrdilo, že vznikly mezidruhovým křížením s Boltonia latisquama. S největší pravděpodobností tyto odrůdy vznikly z Chrysanthemum zawadskyi nebo některého velice příbuzného druhu (Ch. sibiricum).

Chrysanthemum zawadskyi Herb. roste u nás jako endemit v Pieninách na vápencových skalách. Jeho semenáče vypěstované v dobré zahradní půdě jsou takřka rovnocené starším zahradním odrůdám Ch. rubellum.

Listy má hluboce zpeřeně dělené, s úzkými úkrojky, našedle zelené, v hustých trsech. Stonky tenké, bohatě větvené, s úbory ve velikosti luční kopretiny, ale s jemnějšími, užšími paprsky velmi světle růžovými až bílými. Často se stává, že kvete jen část trsu, a tuto špatnou vlastnost zdědily i některé odrůdy.

Odrůdy

  • ‘Clara Curtis‘ – úbory růžové, vysoká 70 cm, raná.
  • ‘Duchess of Edinburg‘ – úbory nahnědle červené, vysoká 80 cm, raná.
  • ‘Corinna‘ – úbory světle růžové, vysoká 80 cm, poloraná.
  • ‘Mary Stoker‘ – úbory žluté, vysoká 70 cm, raná.
  • ‘Septemberrose‘ – úbory sytě růžové, vysoká 80 cm.

Chrysanthemum haradjanii Rech. (syn. Tanacetum haradjanii) (30 cm, VII. – VIII.)

Pochází z Malé Asie. V kultuře je teprve od r. 1949. Je to polokeř, který se pěstuje především pro krásné olistění. Celá rostlina je hustě bílá plstnatá, listy dlouhé asi 8 cm, jsou hustě a jemně zpeřeně dělené a připomínají velké a široké měkké listy řebříčku. Úbory jsou žluté, bez paprsků, nenápadné.

Rostlina je otužilá, ale potřebuje suché místo, na výsluní, nejlépe na zídce nebo skalce. Množí se řízky.

Chrysanthemum leucanthemum L. (syn. Leucanthemum vulgare Lam) (50 – 70 cm, VI.)

Je to naše domácí luční kopretina. Od zahradní kopretiny (viz Ch. maximum) se liší tím, že je podstatně ranější a ve všech částech menší. Pěstuje se jen několik málo odrůd.

  • Odrůda ‘Maistern‘ je jednoduchá, vysoká 60 – 70 cm a rozkvétá koncem května až začátkem června.

Chrysanthemum maximum Ramond. (syn. Leucanthemum maximum DC.) (50 – 100 cm, VI. – VII.)

Pochází z Pyrenejí. Listy má tmavě zelené, tlusté, téměř masité, hustě zubaté, stonky silné, zpravidla řídce rozvětvené, úbory velké, u zahradních odrůd přes 10 cm v průměru.

Potřebuje slunce, výživnou půdu a pravidelnou zálivku. Množí se na jaře dělením nebo řízkováním přízemních výhonů. Někdy trpí mšicemi.

Většina odrůd není příliš vytrvalá, musí se často, tj. zpravidla po třech letech, dělit a přesazovat. Při pěstování na řez je to běžná praxe, pro použití v sadovnictví je však třeba vybírat pokud možno vytrvalé odrůdy.

Ze starších odrůd to byly ‘Gruppenstolz‘, ‘Giganteum‘ a ‘Progress‘, které se však kvalitou květů dnešním odrůdám nemohou rovnat.

Jednoduché odrůdy

  • ‘Beethoven‘ – vysoká 80 cm, střední doba květu.
  • ‘Brigitta‘ – vysoká 90 – 100 cm, velkokvětá, pozdější, výborná k řezu.
  • ‘Gruppenstolz‘ – vysoká 60 – 70 cm, střední doba květu.
  • ‘Harry Pötschke‘ – vysoká 90 – 100 cm, polopozdní, velkokvětá.
  • ‘Inka‘ – vysoká 50 – 60 cm, raná, květy drobnější, hustě kvete.
  • ‘Zuzana‘ – vysoká 40 – 50 cm, středně raná, mírně třepenitá, velkokvětá.

Plné odrůdy

  • ‘Christine Hagemann‘ – anemonková, se všemi květy bílými, většinou jazýčkovitými, vysoká 60 – 70 cm, raná.
  • ‘Julischnee‘ – anemonková, se středem terče žlutým, vysoká 80 – 90 cm, pozdní.
  • ‘Sylvia‘ – anemonková, všechny květy bílé, vnitřní trubkovité, ale velké, obvodové široké a tupé, vysoká 70 – 80 cm, střední doba květu.
  • ‘Schwabengruss‘ – anemonková, se středem terče světle žlutým, 90 – 100 cm, pozdní.
  • ‘Wirral Pride‘ – anemonková, se všemi květy velkými a většinou jazýčkovitými, vysoká 80 – 90 cm, pozdní.
  • ‘Sněhová koule‘ – hustě plná, vysoká 100 cm, pozdní, k řezu.