Sedum L. – Rozchodník

Crassulaceae – tučnolisté

Tento obsáhlý rod má asi 450 – 500 druhů, které převážně rostou v severním mírném pásmu. Mnohé z nich se pěstují pro okrasné účely, a to buď v květináčích, nebo ve volné půdě. Jsou to většinou nízké druhy, některé tvoří drny. Mají dužnaté listy a drobné pětičetné květy ve vrcholičnatém květenství složeném z vijanů.

Všechny rozchodníky rostou na mělkých půdách, kde jim nemohou konkurovat vzrůstnější druhy. I vyšší druhy ze skupiny C rostou převážně na skalnatých a kamenitých místech. Jsou nenáročné a přizpůsobivé, snesou dosti sucha, ale na úpalu se dobře daří jen druhy ze skupiny A. Ostatním spíše vyhovují podmínky, jaké jsou na okraji křovin.

V pojmenování pěstovaných druhů je mnoho nejasností a nesrovnalostí, způsobených nejen velkým počtem druhů, ale hlavně množstvím synonym.

Proto uvádíme jen přehled druhů nejdůležitějších pro zahradnictví.

Skupina A

Zahrnuje nízké druhy s válcovitými, nikoliv plochými, víceméně stálezelenými listy.

Sedum acre L. (5 – 15 cm, VI.)

Je to náš domácí běžně rozšířený druh, který silně odnožuje a na neplodných, písčitých půdách vytváří celé koberce. Nekvetoucí lodyhy má hustě olistěné válcovitými až vejčitě baňatými, jasně zelenými, na podzim načervenalými drobnými listy. Kvetoucí lodyhy jsou vyšší a řídce olistěné, nesou svítivě žluté kvítky v krátkých vijanech.

Pro zahrady je mnohem vhodnější ssp. krajinae Domin, pocházející z nejjižnějšího Slovenska. Zdaleka tolik neodnožuje, tvoří nízké, husté koberce a je stálezelený. Listy má větší a baňatější, hustě nahloučené, takže nekvetoucí lodyhy jsou téměř kyjovité a kvetoucí olistěné až pod květenství. Žluté květy mají v průměru až 1,5 cm.

Sedum album L. (10 – 20 cm, VI. – VII.)

Je to rovněž náš domácí druh. Je řídce trsnatý a má vystoupavé lodyhy. Nekvetoucí lodyhy jsou zcela krátké a hustě olistěné, kvetoucí podstatně vyšší a olistěné řídce. Listy jsou tmavě zelené až načervenalé, válcovité, dlouhé až 1 cm, u špičky často ztlustlé. Květy jsou bílé nebo narůžovělé a vyrůstají v bohatém květenství.

Odrůdy

  • ‘Coral Carpet‘ – listy v létě zelené, v zimě nápadně bronzově červené; vzrůst nízký a hustý.
  • ‘Micranthum Chloroticum‘ – květy bílé, listy nápadně světle zelené; vzrůst drobný, tvoří hustý koberec, vysoké jen 5 cm.
  • ‘Murale‘ – květy růžové, listy hnědočervené, vysoká 10 cm; robustnější.

Sedum sexangulare L. (syn. S. boloniense Lois.) (10 – 15 cm, VII.)

Tento druh je velmi podobný S. acre, ale pro zahrady je vhodnější, protože tolik neodnožuje. Je o něco vyšší a řidší a má úzce válcovité listy, které na nekvetoucích lodyhách bývají často umístěny střechovitě v šesti řadách. Květy jsou menší světleji žluté než u S. acre a jsou v delších vijanech.

Sedum dasyphyllum L. (2 – 5 cm, VII.)

Pochází z jižní Evropy a severní Afriky. Je to nizoučká horská rostlina tvořící řídké koberce. Lodyhy má tuhé, s drobnými, přisedlými, dužnatými, téměř kulatými, modrozelenými, silně bělavě ojíněnými listy. Vypadá téměř jako drobné bílé křemínky. Květní stonky jsou hnědavé, květy jsou bílé s bronzovými pestíky. Snadno se množí odlomenými výhonky a lístky, ale neplevelí se.

Sedum lydium Boiss. (3 – 5 cm, VI.)

Tento maloasijský druh je rovněž droboučký a tvoří koberce. Krátké výhony jsou vztyčené, hustě olistěné, s úzce válcovitými, tmavě zelenými, bronzově naběhlými listy. Kvítky jsou bílé s pěti paprsky v hustých, plochých květenstvích.

  • Odrůda ‘Glaucum‘, mylně připisovaná tomuto druhu, je většinou dvouleté S. hispanicum L. var. minus. Má šedozelené listy a růžové květy se šesti paprsky.

Sedum rupestre L. (15 – 30 cm)

U nás v přírodě i v zahradách roste téměř výhradně jen ssp. reflexum Hegi et Schneid.

Je vzrůstnější než všechny předchozí druhy, má plazivé oddenky a vystoupavé lodyhy. Nekvetoucí výhony jsou nízké, husté, pravidelně zelené, úzce válcovité až jehlicovité, vzpřímené, dlouhé přes 1 cm a horní často srpovitě zahnuté. Květy jsou zlatožluté, nerozkvetlá květenství jsou převislá.

  • Odrůda ‘Elegant‘ je jemnější, šedší, plochého vzrůstu.

Skupina B

Zahrnuje nízké druhy s plochými, víceméně opadavými listy, ale s vytrvalými nezatahujícími stonky.

Sedum floriferum Praeg. (10 cm, VII.)

Pochází z Číny. Je velmi podobné oběma následujícím druhům. Vzhledem i dobou květu stojí mezi nimi. Má uzlovitý dřevnatějící krček se ztlustlými kořeny. Výhony jsou poléhavé, dlouhé až 20 cm, načervenalé, v horní polovině větvené a hustě olistěné. Listy jsou tmavě zelené, dužnaté, ploché, kopinaté až kopisťovité, na špičce tupě zubaté, přisedlé. Květy jsou v bohatých plochých chocholících, jsou nazelenale žluté.

  • Odrůda ‘Weihenstephaner Gold‘ kvete zlatožlutě a je téměř stálezelená.

Sedum hybridum L. (10 cm, VII. – VIII.)

Je to druh, nikoliv kříženec a pochází ze Sibiře a Mongolska. U nás někdy zplaňuje. Má plazivé, vystoupavé, na bázi dřevnatějící lodyhy, které tvoří řídké koberce. Listy jsou dlouhé 1,5 – 3 cm, klínovité, na špičce tupě zubaté. V létě zelené, často s načervenalým okrajem, v zimě hnědočervené. Květy jsou zlatožluté, ve volných chocholících. Ojediněle kvete už od června.

  • Odrůda ‘Immergrünchen‘ je zelená po celou zimu a vysoká až 15 cm.

Sedum kamtschaticum Fisch et Mey. (15 – 20 cm, VI. – VIII.)

Je, jak již naznačuje jméno, z Kamčatky, ale roste i ve východní Sibiři a severní Číně. Je robustnější, na bázi dřevnatí, stonky má víceméně vzpřímené, listy tmavě zelené, lesklé, oválné až kopisťovité, v horní třetině zubaté. Mladé hustě olistěné výhonky vyrůstají už koncem léta, přezimují a příštím rokem kvetou. Květy jsou oranžově žluté v řídkém květenství.

  • Odrůda ‘Variegatum‘ se pěstuje nejčastěji a má žlutobíle lemované listy.

Sedum kamtschaticum var. ellacombianum Clausen (syn. S. selskianum hort.)

Pochází z Japonska. Má nevětvené stonky a světle zelené, mělce vroubkované listy. Květy má světlejší, žlutší, v hustším květenství.

Sedum kamtschaticum var. middendorfianum Clausen (syn. S. middendorfianum Maxim.) (20 cm, VII. – VIII.)

Pochází z východní Sibiře a Mandžuska. Má trsy u země bohatě rozvětvené a roste vzpřímeně. Všechny lodyhy kvetou. Listy jsou úzké, na špičce ostře zubaté, svěže zelené, v zimě bronzové. Květenství je vidličnatě rozvětvené, se žlutými květy.

Sedum spathulifolium Hook. (5 – 7 cm, V. – VI.)

Tento stálezelený druh pochází ze Severní Ameriky a vzhledem se spíše podobá S. spurium než předchozím druhům. Listy jsou široce lžičkovité, s krátkou zdviženou špičkou, sestavené do plochých růžic na krátkých výhoncích. Jsou šedozelené, ve středu růžic až šedobílé, hladké, masité. Žluté květy jsou v plochých květenstvích na stoncích vysokých asi 10 cm.

Tento druh je choulostivější než ostatní rozchodníky; potřebuje propustnou, písčitou, spíše kyselou půdu nesnáší vlhko (jinak snadno uhnívají růžice).

Odrůdy

  • ‘Capa Blanca‘ – drobné rozety, listy hustě bíle pomoučené.
  • ‘Purpureum‘ – větší rozety, listy purpurově červené, nejmladší bíle ojíněné, květy žluté v bohatším květenství.

Sedum spurium Bieb. (10 – 15 cm, VII. – VIII.)

Je to nejběžnější druh rozchodníku, známý též jako „tučný mužík“ nebo „slepička“. Pochází z Kavkazu, ale zplaněl po celé Evropě. Má poléhavé, polodřevnaté, zakořeňující stonky, ze kterých vyrůstají sterilní i kvetoucí hustě olistěné lodyhy. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, široce opakvejčité, s vroubkovaným okrajem. Květy v hustých plochých květenstvích jsou růžové. Rostliny tvoří řídké koberce vhodné jako náhrada trávníku, např. mezi drobné cibuloviny. Na podzim část listů opadá, ale nejmladší, nahloučené na konci výhonů, přezimují.

Odrůdy

  • ‘Album Superbum‘ – kvete bíle, ale málo, tvoří bohaté svěže zelené koberce.
  • ‘Purupurteppich‘ – listy i květy tmavě červené.
  • ‘Schorbaser Blut‘ – květy sytě karmínové, listy tmavé, do hnědočervena.

Skupina C

Zahrnuje nízké druhy s plochými, širokými listy, které na zimu i se stonky úplně zatahují.

Sedum cauticolum Praeg. (10 – 12 cm, VIII. – IX.)

Tento japonský druh se velmi podobá S. sieboldii. Tvoří trsy obloukovitě rozložených lodyh, po celé délce olistěných a zakončených bohatým květenstvím. Výhony jsou delší než u S. sieboldii, měří až 30 cm, ale více leží. Jsou mírně větvené, s hnědou kůrou. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, téměř okrouhlé, nápadně šedomodře ojíněné. Vroubkovaný okraj je karmínově červeně zbarvený. Rozkvétá o 1 měsíc dříve než S. sieboldii. Květy jsou zpočátku karmínově růžové, později tmavnou až do karmínově rudé. Pěstuje se i v květináčích, ale vydrží přes zimu venku. Úplně zatahuje, přezimují jen pupeny.

  • Odrůda ‘Robustum‘ vznikla křížením se S. telepium; ve vzrůstu (20 – 25 cm) i květu je mnohem robustnější než základní druh a kvete už v srpnu.

Sedum cyaneum Rud. (syn. S. pluricaule Kudo) (6 – 10 cm, VII. – VIII.)

Pochází ze Sachalinu a Japonska. Tvoří nízké polštáře. Lodyhy jsou ploše rozložené, větvené, se střídavými listy, které jsou široce oválné až okrouhlé, celokrajné, šedozelené, sivě ojíněné. Květy jsou svítivě růžové.

  • Odrůda ‘Rosenteppich‘ má modřejší listy a sytěji zbarvené květy.

Sedum ewersii Ledeb. (10 – 20 cm, VII. – VIII.)

Pochází z Himálaje a vnitřní Asie. Má položené, někdy i zakořeňující, hnědé, dřevnaté, nevětvené výhony a vystoupavé kvetoucí lodyhy. Je hustě olistěné, listy jsou vstřícné, přisedlé, široce vejčité až okrouhlé, téměř celokrajné, modrozelené; na suchém stanovišti mívají nahnědlý lem. Brzy, už koncem léta, opadávají. Květenství je husté, polokulovité, s fialově růžovými květy.

Sedum sieboldii Sweet (15 – 20 cm, IX. – X.)

Je to japonský druh, který se velmi často pěstuje v květináčích. V chráněných polohách však vydrží pod suchou přikrývkou i venku. Má četné, obloukem rozložené až i mírně převislé, nevětvené, po celé délce olistěné stonky. Listy jsou okrouhlé až široce kopisťovité, s mělce vroubkovaným nebo zvlněným okrajem, šedomodře ojíněné, někdy na okraji načervenalé. Zpravidla jsou přisedlé, vyrůstají po třech a na podzim se červeně vybarvují. Kvete velmi pozdě, až v říjnu. Květy má růžové, v zakulacených vrcholičnatých květenstvích.

Skupina D

Zahrnuje vysoké druhy s plochými, širokými, lupenitými listy, které na zimu včetně stonků úplně zatahují.

Sedum spectabile Bor. (30 – 50 cm, VIII. – IX.)

Je vzpřímeně rostoucí trvalka, původem ze střední Číny a Japonska. Má masitý kořen a tlusté, nevětvené lodyhy. Listy jsou masité, ale tenčí než u všech předchozích druhů, široce oválné, mělce zubaté, vstřícné nebo po třech. Jsou, stejně jako stonky, světle šedozelené, lysé, lehce modravě ojíněné. Květy v konečných, hustých, lehce vyklenutých vrcholících jsou růžové s nápadně dlouhými tyčinkami; rozkvétají až na podzim.

Potřebuje živnou půdu, někdy se pěstuje i v květináčích nebo truhlících.

Odrůdy

  • ‘Brillant‘ – květy sytě růžové, vysoká 50 cm.
  • ‘Carmen‘ – květy tmavě růžové až červené, vysoká 40 cm.
  • ‘Septemberglut‘ – květy tmavě červené, vysoká 50 cm.
  • ‘Variegatum‘ – listy žlutobíle panašované.

Sedum telepium L.

Tento druh rozšířený v Evropě a Sibiři je velmi proměnlivý. U nás rostou tři subspecie a všechny jsou důležité i pro zahradnictví.

Sedum telepium ssp. fabaria Kirschl. (syn. S. fabaria Koch.) (20 – 40 cm, VI. – VIII.)

Rostou u nás v podhorském až subalpínském pásmu na vlhčích místech. Listy má střídavé, podlouhle kopinaté, dlouhé až 7 cm, k bázi klínovitě zúžené, v přední polovině nepravidelně zubaté, zelené nebo šedozelené, ne namodralé. Květenství je husté, polokulovité, s červenými až fialově červenými květy.

Sedum telepium ssp. maximum Pers. (syn. S. maximum Hoffm.) (40 – 80 cm, VIII. – IX.)

Roste v nížinách a pahorkatinách, na suchých kamenitých místech, nejčastěji na pastvinách a v křovinách. Listy má široké, přisedlé a srdčitě objímavé, často vstřícné nebo po třech, dlouhé až 10 cm, mělce zubaté až téměř celokrajné. Květenství je řidší, květy žlutozelené, zřídka narůžovělé.

Sedum telepium ssp. telepium (syn. S. telepium ssp. prupurascens Syme, S. purpureum Schult) (30 – 70 cm, VII. – IX.)

Roste v podhorském až horském pásmu, na pasekách a ve světlých lesích. Listy jsou zpravidla střídavé, kopinaté, s bází široce klínovitou až zaokrouhlenou, ale ne objímavou, dlouhé až 8 cm, krátce zubaté. Květenství má husté, květy růžové až tmavě červené.

Odrůdy

  • ‘Mundstead Dark Red‘ – rudohnědé květy, hnědočervené listy.
  • ‘Herbstfreude‘ (= S. spectabile x S. telepium) – robustní, košatá, vysoká 40 – 60 cm, vzhled mezi oběma druhy; květy hnědočervené, v širokých plochých květenstvích, kvete v září až říjnu; působivá ještě dlouho v zimě.