Scutellaria L. – Šišák

Lamiaceae – hluchavkovité (Labiatae – pyskaté)

Asi 180 druhů roste v mírných pásmech a v horách tropů. Jsou to nízké až polovysoké keříčkovité trvalky až polokeře. K pěstování v zahradách jsou vhodné hlavně S. baicalensis a S. orientalis.

Scutellaria baicalensis Georgi (30 – 40 cm, VII. – VIII.)

Pochází z východní Sibiře. Tvoří keříky se vzpřímenými větvenými stonky. Listy jsou kopinaté, celokrajné. Modré nebo purpurové květy jsou v dlouhých nevětvených hroznech.

Je to hezká trvalka ozdobná i mimo dobu kvetení. Dobře roste v normálních, propustnějších půdách na slunném stanovišti. Má široké použití v přírodních partiích, rabatech i suchých zídkách. Množí se dělením nebo řízkováním.

Scutellaria orientalis L. (10 – 15 cm, VII. – IX.)

Roste na Balkáně, v Malé Asii a v Íránu. Tvoří nízké, poléhavé keříky olistěné vejčitými šedě plstnatými listy s vroubkovanými okraji. V úžlabí listů rozkvétají dosti velké světle žluté květy.

Je to velmi vděčná rostlina dekorativní vzrůstem i olistěním. Daří se dobře v sušší, propustné půdě na výsluní. Množí se řízkováním, dělením i semenem. Mladé rostliny se pěstují v květináčích. Používá se ve skalkách, zídkách a suchomilných partiích. Kromě základního druhu se pěstují ještě dvě odlišné odrůdy.

Odrůdy

• ‘Alba‘ – květy bílé.
• ‘Pinnatifida‘ – listy hluboce stříhané.