Anthericum L. - Bělozářka

Liliaceae – liliovité

Rod má asi 50 druhů rozšířených převážně v teplých suchých oblastech, jako je Středozemí, jižní část Severní Ameriky, Mexiko apod. U nás rostou v přírodě jen 2 druhy, které se také jedině používají va zahradnictví. Rostliny mají krátký oddenek s masitými kořeny a trs úzkých žlábkovitých lístků připomínajících tuhou trávu. Ze středu trsu vyrůstá štíhlý stonek s hroznem nebo latou bílých šestičetných květů.

Anthericum potřebuje teplé, suché, slunné stanoviště, půdu je třeba i kamenitou ale dobře zásobenou živinami. Nesnáší mokro, zvláště ne na podzim a v zimě. Množí se semeny, která nejlépe klíčí na světle. Starší rostliny lze i dělit.

Anthericum lilago L. (50 – 80 cm, V. – VI.)

U nás je vzácnější než dále uvedený druh; roste jen v teplých oblastech Čech, s oblibou na čediči a vápenci. Hojně se vyskytuje v jihovýchodní Evropě, kde roste v řídkých hájích tvořených teplomilnými dřevinami, jako je Fraxinus ornus, Ostrya carpinifolia, vavřín apod. Květy má v jednoduchém, nevětveném hroznu průměru 3 – 4,5 cm.

Anthericum ramosum L. (80 – 120 cm, VI. – VII.)

Je otužilejší, u nás roste všude v teplejších krajích, na výslunných stráních je najdeme i v podhůří. Na severu zasahuje jeho areál až do jižního Švédska. Kvete asi o měsíc později, je vyšší, květenství má rozvětvené, ale jednotlivé květy jsou menší, průměru 2,5 – 3,5 cm.

Oba druhy jsou jemné, vzdušné, ale přitom nápadné rosltiny, které se nejlépe uplatní jednotlivě nebo v malých skupinách mezi nízkými trvalkami, které však musí mít stejné stanovištní nároky. Kombinují se proto např. se Sedum album, Iris pumila, Euphorbia polychroma, Thymus, Aster amellus, A. linosyris, Verbascum phoeniceum, Dictamnus albus, Lavandula, Satureja, Teucrium, Helianthemum a s travami, jako je Festuca.