Dicentra Bernh. – Srdcovka

Papaveraceae – makovité

Asi 12 – 15 druhů je domovem v Severní Americe, západní Asii a v Himálaji. Jsou to nízké až středně vysoké rostliny s hlíznatým nebo masitým, vlemi křehkým kořenem. Zvláštní květy srdcovitého tvaru jsou u druhů, které se u nás pěstují, růžové nebo purpurové. Srdcovky jsou ozdobné nejen květy, ale i jemně dělenými listy. Pro pěstování v našich zahradách jsou vhodné jen tři druhy.

Dicentra eximia Torr. (20 – 30 cm, V. – VII.)

Planě roste v horách západních oblastí Severní Ameriky. Jemně dělené listy jsou modrozelené a tvarem připomínají kapradinu. Purpurové srdcové květy jsou převislé, v hroznech.

Daří se nejl=pe na polostinném stanovišti a v humózní půdě s dostatkem vláhy.

• Bíle kvetoucí odrůda ‘Alba‘ – má světlejší olistění a kvete dlouho do léta.

Dicentra formosa Walp. (20 – 30 cm, VI. – IX.)

Pochází rovněž ze západních hor Severní Ameriky. V zemi má plazivý masitý oddenek, listy dlouze řapíkaté a jemnější (na rozdíl od předešlé), světle zelené, třikrát zpeřené, připomínající kapradinu. Srdcovité květy jsou světle růžové.

• Odrůda ‘Bountiful‘ má tmavě růžové květy nad stříbřitě šedým olistěním.

Dicentra spectabilis Lem. (60 – 80 cm, V.)

Pochází z východní Asie (Sibiře až Japonska). V našich zahradách se vyskytuje nejčastěji. Tvoří vzdušné keře olistěné modravě zelenými, dvojitě až trojitě dělenými listy. Květy jsou v řídkých, obloukovitě ohnutých hroznech a mají tvar růžového srdíčka, z jehož špičky vyčnívají bílé vnitřní plátky. Rostlina má svou zvláštní krásu, pro kterou je velmi oblíbená. Začátkem léta zatahuje. Daří se v propustné zahradní půdě s dostatkem vláhy, nejlépe v polostínu.

Hodí se do skupin jarních květin. Dá se použít i k rychlení. Množí se dělením a řízkováním.