Thalictrum L. - Žluťucha
Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Je to velmi obsáhlý rod rozšířený po celém světě, ale zahradnicky málo významný. Rostliny mají střídavé, 2 – 3krát dělené jemné lístky. Květy v hroznech nebo latách jsou malé, s brzy opadávajícími korunními plátky. Hlavní ozdobou jsou tyčinky, pokud jsou výrazně zbarvené.
Thalictrum aquilegifolium L. (80 – 130 cm, V. – VI.)
Je rozšířeno od Evropy přes celou Sibiř až do Japonska. Je to statná bylina s listy velmi podobnými orlíčku. Květy jsou v bohatých chocholičnatých latách a jsou velmi jemné. Jsou to vlastně jen husté střapečky tyčinek s rozšířenými nitkami. Vlastní okvětní plátky opadají hned při rozkvětu. Jsou světle nebo sytě fialové, někdy bílé.
Thalictrum roste nejlépe v polostínu, ve svěží humózní půdě. Na méně vhodném stanovišti, zejména suchém, trpí hodně mšicemi. V přírodě roste u nás na lesních paloucích od podhorského až do subalpínského pásma. V zahradách nejlépe vynikne na pozadí tmavších dřevin. Jako doplněk se k němu hodí Aquilegia, Papaver nudicaule, Polygonatum, Aconitum.
Thalictrum dipterocarpium Franch. (150 – 160 cm, VI. – VII.)
Pochází z Číny. Je stejně vzrůstné jako předchozí druh a má stejné použití i stanovištní nároky. Je hezčí, ale choulostivější. Má hranatou lodyhu a 3krát trojčetné listy, které jsou zvláště na spodní straně sivé. Lata je řidší, kuželovitá, štíhlá. Jednotlivé kvítky jsou lehce převislé, růžově fialové a udrží si okvětní plátky i v plném rozkvětu. Pěstuje se i bílá a plnokvětá forma.
Thalictrum minus L. (až 150 cm,)
Na rozdíl od předchozích druhů je to vysloveně suchomilná rostlina. U nás roste na výslunných kamenitých stráních spolu s Anthemis tinctoria, Origanum vulgare, Helianthemum chamaecistus a Thymus. Květy má nenápadné, žlutozelené, převislé v řídkých latách.
Thalictrum se snadno množí semenem, odrůdy se však musí množit dělením.
Pěstuje se pro jemné dekorativní listy, a to ne původní druh, ale odrůda ‘Adiantifolium‘, která je vysoká 40 – 50 cm, a má listy, které velmi připomínají listy skleníkové kapradiny netíku (Adiantum cuneatum) a používají se i jako zeleň do kytic.