Brunnera Stev.

Rod má pouze 3 druhy a je blízce příbuzný rodu Anchusa, od něhož se liší tím, že vijany květů nejsou olistěné a kalichy květů jsou dělené až k bázi. Pro praxi je důležitý rozdíl v habitu a nárocích na stanoviště.

Brunnera macrophylla Johnst. (syn. B. myosotidiflora Stev, Anchusa myosotidiflora Lehm.) (30 – 50 cm, IV. – V.)

Pochází z horských lesů západního Kavkazu. Je to polovysoká, trsnatá bylina s mnoha hustě olistěnými stonky, zakončenými vijany modrých kvítků podobných poměnce, ale tmavších a drobnějších. Listy jsou trojúhelníkové, srdčité, poměrně měkké, přízemní na dlouhých řapících, lodyžní přisedlé, protáhlejší.

Nejlépe roste v polostínu, ve vlhčí, teplé poloze. Na příznivých místech se sama rozrůstá a tvoří pěkný podrost mezi dřevinami. Listy zůstávají pěkné po celé léto. Na suchém stanovišti nepřirůstá a trpí dřepčíky. Pěkně doplňuje kvetoucí dřeviny, jako je Philadelphus, Cydonia a Deutzia. Kombinovat se dá dobře s Pulmonaria, Doronicum, Primula a Polygonatum.